Čtvrté zasedání Národní platformy pro ekosystémové služby

V prostorách Akademie věd České republiky v Praze uspořádalo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ve spolupráci s Ústavem výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe, 🔗) dne 27. května 2025 již čtvrté zasedání Národní platformy pro ekosystémové služby, jež spadá do aktivit integrovaného projektu LIFE Jedna příroda (🔗).

Cílem čtvrtého zasedání NPES bylo poskytnout aktuální informace o dění v oblasti výzkumu a aplikací ekosystémových služeb a rovněž se společně zamyslet nad využitím konceptu ekosystémových služeb a rolí NPES v praxi aktérů a v nově vznikajících politikách.

První úvodní blok zahájil zástupce ředitele odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků Jiří Mach (MŽP), který přiblížil roli NPES v rámci příprav Akčního plánu Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky do roku 2030. Zdůraznil mimo jiné význam platformy jako místa pro odbornou diskusi a meziresortní spolupráci. Následně Jan Daněk z CzechGlobe představil nové vizuální prvky platformy – modernizované logo a čerstvě zpracovaný informační leták, který má za cíl lépe komunikovat účel a aktivity NPES zainteresované veřejnosti i odborníkům.

Obrázek 1: Nové logo Národní platformy pro ekosystémové služby.

Zuzana Harmáčková (rovněž z CzechGlobe) navázala prezentací shrnující dvě nejnovější vědecké zprávy Mezinárodní platformy pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). První z nich se věnovala tématu tzv. nexus – propojení biologické rozmanitosti, vody, potravin a zdravím, druhá se zaměřila na potřebu hluboké transformativní změny v přístupu k přírodním zdrojům. Lenka Kratochvílová z Ministerstva zemědělství následně představila aktuální vývoj v oblasti plateb za ekosystémové služby poskytované lesy, které jsou součástí novely lesního zákona. Upozornila na důležitost motivace vlastníků lesů k šetrnému hospodaření, které kromě podpory ekosystémových služeb přispívá i k ochraně biodiverzity. První blok uzavřela Davina Vačkářová (CzechGlobe), která informovala o přípravách evropské konference Ecosystem Services Partnership (ESP), jež se uskuteční v květnu 2026 v Praze. Zároveň sdílela aktuální informace z projektu Jedna příroda, zejména o plánované syntéze výsledků, která přinese přehledný souhrn dosavadních poznatků a výstupů projektu.

Obrázek 2: Zuzana Harmáčková (CzechGlobe) hovoří o tvorbě hodnotících zpráv IPBES. Foto: Michal Gálik.

Druhý blok zasedání se věnoval praktickým ukázkám hodnocení a implementace ekosystémových služeb v různých typech krajiny a institucích. Účastníci tak získali přehled o konkrétních metodách a přístupech, které mohou sloužit jako inspirace pro vlastní praxi. Jiří Jakubínský z CzechGlobe představil metodický postup pro hodnocení regulačních ekosystémových služeb údolních niv, který umožňuje vypočítat jejich celkovou tzv. „ekostabilizační funkci“. Využití metodiky v praxi podporuje webová mapová aplikace, která pokrývá vymezené údolní nivy v celé ČR. Eliška Vejchodská z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy navázala prezentací nově zahájeného projektu podpořeného Technologickou agenturou ČR. Projekt se zaměřuje na uplatnění offset mechanismů jako nástroje pro kompenzaci dopadů na biodiverzitu – tedy hledání rovnováhy mezi rozvojem a ochranou přírodních hodnot prostřednictvím přenosu ekologických zátěží i přínosů. V další části vystoupil Petr Krpec z CzechGlobe, který přiblížil dílčí výsledky probíhajícího projektu NAZV. Ten se věnuje srovnání ekologického a konvenčního zemědělství z hlediska jejich dopadů na ekosystémové služby. Cílem je poskytnout podklady pro strategické a rozhodovací procesy, které by podpořily udržitelnější formy hospodaření. Závěrečnou prezentaci bloku přednesl Petr Kučera z Mendelovy univerzity v Brně. Představil metodiku vymezování zelené infrastruktury v územně plánovací dokumentaci, která může významně přispět k podpoře a obnově ekosystémových služeb v krajině, a tím i zlepšit kvalitu života obyvatel.

Obrázek 3: Petr Kučera (MENDELU) představuje metodiku vymezování zelené infrastruktury v územně plánovací dokumentaci jako nástroj posilování ekosystémových služeb v území. Foto: Michal Gálik.

Čtvrté zasedání symbolicky uzavřelo první kapitolu NPES, protože bylo zároveň posledním zasedáním pořádaným v rámci projektu Jedna příroda. Toho chtěli organizátoři využít ke společnému bilancování a zjišťování toho, zdali a nakolik došlo v pochopení a využívání konceptu ekosystémových služeb k nějakým posunům, ke kterým mohla pomoci i setkávání a sdílení informací na této platformě.

V diskusní části byly připraveny celkem 3 kulaté stoly, kdy u každého stolu bylo jiné téma k diskusi. U prvního stolu účastníci společně reflektovali praktické dopady konceptu ekosystémových služeb na tvorbu politik, rozhodovací procesy a každodenní práci institucí. U druhého stolu byla diskutována ideální role konceptu ekosystémových služeb v dané instituci – zdali by měl být používán jako nástroj komunikační, vzdělávací, argumentační, strategický a plánovací, nástroj pro ochranu ekosystémových služeb nebo jako nový pohled (na problémy životního prostředí, ochranu přírody apod.). U třetího stolu se potom diskutovalo o tom, jakou roli může NPES sehrávat jako národní platforma v kontextu nově vznikajících strategií a politických rámců různých institucí napříč sektory.

Obrázek 4: Diskuse formou kulatých stolů. Foto: Michal Gálik.

Dle zpětné vazby většiny účastníků v evaluačním dotazníku se za posledních pět let proměnila jejich znalost konceptu ekosystémových služeb. Jako nejčastější faktor této změny byla uvedena NPES (n=7), projekt Jedna příroda (n=3) a projekty zaměřené na hodnocení ekosystémových služeb (n=2). Mezi další faktory patří publikace, návrhy aplikovaného výzkumu, platby za ekosystémové služby lesa, doktorát a spolupráce s CzechGlobe, hodnotící zprávy IPBES, hodnocení dopadu regulace (RIA) novely zákona 114 o ochraně přírody a krajiny, profesní rozvoj včetně odborného, politického i veřejného diskurzu.

Obrázek 5: Vnímané změny ve znalostech o ekosystémových službách jako odpovědi na otázku: “Proměnila se v posledních pěti letech Vaše znalost konceptu ekosystémových služeb?” Odpovědi na otevřenou otázku byly nakódovány do témat dle podobnosti významu. (počet respondentů: 20)

Z pravidelné účasti širokého spektra aktérů za poslední 4 roky i ze zpětné vazby účastníků zasedání vyplývá, že NPES splnila svoji roli funkčního rozhraní vědy a politiky, které poskytuje unikátní prostor pro setkávání a výměnu informací o ekosystémových službách, jejich hodnocení i využití v praxi. Do budoucna má NPES kromě podpory Akčního plánu Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky do roku 2030 ambice přispívat i dalším politikám napříč resorty a sektory, např. v kontextu udržitelné správy a využívání ekosystémů nebo adaptace na změnu klimatu. Předpokládáme, že NPES bude i nadále mít důležitou roli na rozhraní vědy a politiky, kde může pomoci zapojit klíčové aktéry do řešení dnešních komplexních výzev udržitelnosti.

Páté zasedání Národní platformy pro ekosystémové služby je předběžně plánováno na rok 2026. Jeho konání bude navazovat na evropskou konferenci Ecosystem Services Partnership, která proběhne 18.–22. května 2026 v Praze a slibuje významný prostor pro sdílení zkušeností mezi odborníky z celé Evropy.

Původní kratší příspěvek byl publikován na webových stránkách projektu Jedna příroda.