Extrémní projevy počasí jako vichřice, sucho nebo povodně se kvůli klimatickým změnám i v Česku stávají čím dál častějšími. Míra dopadů těchto katastrof závisí na resilienci, tedy odolnosti společnosti a její schopnosti se s podobnými událostmi vyrovnat a předcházet jim. Nová studie Národního institutu SYRI ukazuje, že je český systém snižování rizik katastrof zatím zaměřený především na tradiční krizové řízení a rychlé reakce záchranných složek po příchodu katastrof. Vědkyně a vědci však přichází s poznatky o tom, jak lze kromě reakce ex post podporovat i přípravu na budoucí katastrofy a jakými konkrétními kroky je možné odolné české společnosti dosáhnout.
Vědecký tým z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe mezi roky 2022 a 2025 dlouhodobě spolupracoval s ministerstvy, výzkumným i institucemi, zástupci integrovaného záchranného systému i samospráv, ale také s humanitárními organizacemi, dobrovolníky či lidmi přímo zasaženými katastrofami. Vědkyně a vědci společně s těmito aktéry definovali osm klíčových oblastí pro vytvoření resilientní společnosti. Patří mezi ně (1) podpora sociální spravedlnosti, (2) dlouhodobá spolupráce a komunikace mezi aktéry, (3) flexibilita systému a práce s nejistotou, (4) schopnost místních komunit samostatně fungovat v době krize, (5) ponaučení se z chyb a vzájemné učení, (6) rozvoj občanské angažovanosti a politická i finanční podpora, (7) ochrana životního prostředí a (8) téma snižování rizik katastrof.
„Při katastrofách, jako jsou například povodně, často dochází k tomu, že místní samospráva a občané musí umět fungovat samostatně, dokud k nim nedorazí pomoc a podpora zvenku. Je proto důležité, aby se zdroje a kapacity nekumulovaly v nějakém vzdáleném centru, ale byly pro všechny v případě potřeby dosažitelné,“ vysvětluje výzkumnice SYRI Anna Bromová.
SustainableCZ 
Leave a comment