Klíčové termíny, které se objevují na našem blogu a v naší práci – ilustrovaný glosář vám pomůže jim lépe porozumět.

Ilustrace: Anastasia Stockova. Obrázky lze zvětšit kliknutím.

The English version of the glossary is here.

Biodiverzita

Rozmanitost života na Zemi, ve všech jeho formách a všech jeho interakcích. Biodiverzita spojuje různé druhy a formy života a jejich variabilitu (časovou a prostorovou), jinými slovy, jejich evoluční dynamiku v různých ekosystémech. Tradičně existují tři úrovně biologické rozmanitosti: genetická rozmanitost, druhová rozmanitost a rozmanitost ekosystémů. 

Ekosystémové služby

Ekosystémové služby jsou přínosy pro člověka, které poskytuje přírodní prostředí. Mezi takové ekosystémy patří například agroekosystémy, lesní ekosystémy, travnaté ekosystémy a vodní ekosystémy. Tyto ekosystémy nabízejí takové služby, jako je přirozené opylení plodin, čistý vzduch, zmírnění extrémního počasí a duševní a fyzická pohoda člověka. Společně jsou tyto služby často nedílnou součástí poskytování čisté pitné vody, rozkladu odpadu a odolnosti a produktivity zemědělských ekosystémů. 

Governance

Governance je proces řízení místa či zdroje. Pod termín mohou spadat zákony, politiky, plány i akce. Governance může vykonávat široké spektrum lidí a organizací včetně orgánů státní správy, občanských společností, soukromého sektoru a občanů.

Scénáře

Scénáře představují popisy možného budoucího vývoje přírody a společnosti, případně konkrétních oblastí či sektorů (např. energetika, změna klimatu). Často se zaměřují na příčiny odlišných možností budoucího vývoje (tzv. hnací síly), jako je vývoj veřejného mínění, politická a společenská rozhodnutí. Scénáře budoucího vývoje dělíme na explorativní, tedy takové, které rozkrývají co nejširší škálu možností budoucího vývoje, a normativní, které se snaží popsat budoucnosti, které lidé považují za žádoucí. Scénáře budoucího vývoje se používají jako podklad ke kolektivnímu přemýšlení o světě, který nás obklopuje, a jako podklad k politickému a společenskému rozhodování. 

Spravedlnost a rovnost (environmentální)

Spravedlnost se zabývá spravedlivým zacházením a smysluplným zapojením všech lidí. Lze ji chápat jako soubor podmínek, které se týkají distribuce zdrojů, politických procesů a společenského uznání, které jsou spravedlivé, inkluzivní a umožňují lidský rozkvět. (Ne)spravedlnost si klade otázky kdo, jak a kde prospívá. Spravedlnost zahrnuje uznání různých potřeb, hodnot, preferencí a identity s ohledem na projevy jednotlivců (uznávající spravedlnost), participativní a inkluzivní rozhodovací procesy, které zahrnují občany (procesní spravedlnost) a spravedlivé a dostupné přidělování zdrojů (distribuční spravedlnost) v prostoru a čase. Dynamika nerovnosti, která se vytvořila v minulosti, by měla být pochopena a uznána, přičemž je důležité si uvědomit, jak by se mohla vyvinout do budoucna, aby bylo možné zavést vhodná zotavovací opatření. 

Cesty

Cesty (směry) budoucího vývoje jsou typ scénářů budoucího vývoje popisující sérii rozhodnutí či jednání, která mají za cíl dosáhnout udržitelnosti ve společenské, ekonomické či environmentální dimenzi. Tyto série jsou typicky navrhovány ve spolupráci s odborníky a zástupci občanské společnosti, a následně slouží k modelování jejich možných dopadů na přírodu, její přínosy společnosti a kvalitu života. 

Ekosystémové účetnictví

Ekosystémové účetnictví je statistický systém pro organizování dat, sledování změn v rozsahu a stavu ekosystémů, měření ekosystémových služeb a propojování těchto informací s ekonomickou a jinou lidskou činností. Jeho cílem je ilustrovat přínosy, které společnost získává z ekosystémů a jejich služeb.

Participace, společná tvorba znalostí a transdisciplinarita  

Participaci lze chápat jako aktivní podílení se lidí na  rozhodovacích nebo výzkumných procesech. Hlavním argumentem pro participaci je vzájemná interakce mezi rozdílnými typy znalostí, expertíz, perspektiv a hodnot. To činí z participace důležitý prvek transdisciplinárních přístupů, jejichž podstatou je vzájemná spolupráce mezi vědci a odbornou veřejností na společné tvorbě znalostí. Jednoduše řečeno – participace umožňuje vědcům, tvůrcům politik a dalším stakeholderům přemýšlet dohromady nad komplexními problémy a přicházet s novými nápady, které mohou vyústit v konstruktivní a přijatelná řešení a rozhodnutí. 

Sociálně-ekologický systém

Sociálně-ekologický systém je komplexní systém schopný velké míry adaptace, ve kterém jsou lidské aktivity zakotveny v přírodních procesech. Sociální složkou jsou chápány všechny lidské činnosti, jako je ekonomika, kultura, technologie nebo politika. Ekologická část se týká všech složek přírody (biosféry), například biodiverzity nebo hydrosféry. Obecně se jedná o dynamický, komplexní systém s neustálým přizpůsobováním. 

Transformace/přechod k udržitelnosti 

Transformace (“transformation”) / přechod (“transition”) k udržitelnosti jsou velké změny ve způsobu, kterým na sebe vzájemně působíme se světem s cílem řešit základní faktory pohánějící neudržitelnost. Termín přechod často označuje změnu ve specifickém ekonomickém odvětví jako například přechod z fosilních paliv na obnovitelnou energii. Transformace často označuje změnu ve společnosti, politice nebo ekonomice, která probíhá napříč všemi odvětvími. Jde například o transformaci z neoliberální ekonomiky na ekonomii blahobytu (“well-being economy”). 

Udržitelnost

Udržitelnost je rovnováha mezi životním prostředím, společenskou spravedlností a ekonomikou – integrace zdravého životního prostředí, sociální spravedlnosti a ekonomické vitality s cílem vytvořit prosperující, zdravá, různorodá a odolná společenství jak pro tuto generaci, tak pro ty příští. Praktikovat udržitelnost znamená rozpoznávat jak jsou tyto problémy propojeny, co vyžaduje systémový přístup a brát na vědomí jejích složitost.