Od změny klimatu ke klimatické akci (od přírodních věd ke společenským vědám)

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) vydal 9. srpna svoji Šestou hodnotící zprávu o fyzikálních základech změny klimatu. Zpráva hodnotí současné vědecké poznání v oblasti procesů a dopadů změny klimatu, projekcí budoucího oteplování a dopadů na klimatické systémy. Jedná se o zprávu shrnující, proč potřebujeme ohledně klimatické změny urychleně jednat, tedy proč potřebujeme tzv. klimatickou akci. Zpráva vychází 84 dní před začátkem COP26 – konference Organizace spojených národů, od které se očekává, že se na ní zástupci 196 států zaváží k zavedení opatření nutných ke splnění závazků vyplývajících z Pařížské dohody. Tato opatření by měla vést k rychlému a zásadnímu snížení emisí skleníkových plynů. V nadcházejících 84 dnech tak musíme zaměřit naši pozornost na otázku, jak tohoto snížení emisí dosáhnout. S tím nám tolik nepomohou poznatky z věd přírodních, jako ty z věd společenských.


Popisek k obrázku: Proužková grafika oteplování pro Česko (tzv. „oteplovací pruhy“): https://showyourstripes.info/ (copyright Ed Hawkins https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/legalcode). Barva každého pruhu znázorňuje průměrnou roční teplotu vzduchu v daném roce.

Šestá hodnotící zpráva IPCC je extrémně důležitá, i když bohužel nejde o příjemné čtení. Změna klimatu je fyzikální proces, způsobený antropogenními emisemi oxidu uhličitého a metanu. Již v současnosti pociťujeme její dopady na lesy, ekosystémy, půdu i vodní prostředí – tedy všechny složky životního prostředí, na kterých závisí naše přežití a způsob života. Hodnotící zpráva ukazuje, jakým způsobem nás zvyšující se emise přibližují katastrofálním důsledkům.

V souvislosti s hodnotící zprávou vzniká naděje, že si vlády a společnost uvědomí závažnost situace a nutnost postavit se jí okamžitým jednáním – tzv. „klimatickou akcí“. Mnoho komentátorů zprávy sdílí přesvědčení, že poznatky z přírodních věd shrnuté ve zprávě by měly vytvořit (nebo zvýšit) politickou a veřejnou vůli ve věci klimatické změny jednat. Je proto důležité brát závažná sdělení zprávy vážně a využít je jako podnět k osobní, kolektivní a politické akci.

Ve chvíli, kdy začneme hledat řešení klimatické krize, je však nutné brát v úvahu nejen přírodovědné poznání a projekce. Mohlo by se zdát, že omezení emisí je technickým problémem, týkajícím se kapacity obnovitelné energie, elektrických dopravních prostředků a technologických řešení odčerpávajících uhlík z atmosféry. Jistě – technologie rozhodně budou hrát roli. Žádná z nich však nebude stačit sama o sobě, a všechny budou vyžadovat výrazné změny v infrastruktuře a celkovém fungování systému okolo nás. Jako společnost tak musíme změnit svoje chování, vytvořit nové obchodní modely a poskytnout sociální služby, které přinesou vysokou životní úroveň a zároveň sníží naše emise skleníkových plynů.

Dobrou zprávou je, že tyto změny (transformace) představují příležitost nejen adaptovat se na změnu klimatu a snížit emise, ale zároveň také zmírnit další environmentální problémy (např. ztrátu biodiverzity).

Přírodní i společenské změny spojené se změnou klimatu nastanou, ať si je zvolíme, nebo ne. Můžeme se rozhodnou popřít potřebu proti změně klimatu jednat, pokračovat v nedostatečných opatřeních nebo zcela ignorovat vědecké poznatky. Žádná z těchto možností nás však neuchrání před dopady změny klimatu. Sucha, záplavy, změny v dlouhodobých vzorcích počasí, vymírání lesů a lesní požáry – tyto projevy změny klimatu nás dříve či později k různým změnám a adaptacím spojeným se změnou klimatu přinutí. V Česku jsme toto léto měli z hlediska sucha štěstí, ale v dlouhodobém měřítku se ani nám změny nevyhnou. V současné chvíli máme výhodu, že ještě stále máme možnost být proaktivní. Můžeme, jako stát, Evropská unie i jako globální společenství, vytvořit změny, které pro nás budou prospěšné – a právě o tom by měla nadcházející konference COP být.

Potřebujeme se proto neomezovat pouze na otázky typu „Je změna klimatu skutečná?“ a „Jak mě změna klimatu ovlivní?“. S blížící se COP26 by naše otázky měly směřovat k těmto oblastem:

  • Jak budeme přistupovat k nespravedlivému rozdělení na ty, kteří jsou zodpovědní za historické emise skleníkových plynů, a ty, kteří důsledky změny klimatu nejvíce trpí?
  • Jak můžeme zareagovat a snížit emise co nejrychleji a zároveň zachovat základní principy demokracie a lidských práv?
  • Proč nejsou klimatické cíle (jako např. cíle Pařížské dohody) následovány smysluplnou akcí, navzdory tomu, že se na nich státy shodly?
  • Jakou politickou akci bychom měli vyžadovat od našich národních politických představitelů?

Odpovědi na tyto otázky nejsou v právě vydané hodnotící zprávě zaměřené na fyzikální podstatu změny klimatu obsaženy. Porozumění těmto otázkám a potřebným transformacím bude vyžadovat, abychom plně využili naše poznatky a znalosti ohledně změn ve společnosti, změn chování i politických změn. Příštích 84 dní bychom se tak měli zaměřit na to, co o těchto tématech víme, využít poznatky společenských věd, humanitních věd a znalosti plynoucí ze zkušenosti a společně diskutovat možné odpovědi na tyto otázky.

One thought on “Od změny klimatu ke klimatické akci (od přírodních věd ke společenským vědám)

Add yours

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s

Blog at WordPress.com.

Up ↑

%d bloggers like this: