ENABLElocal: Využití dat z monitorování biodiverzity v místní ochraně přírody

Pozadí projektu a jeho cíle

Praxe v oblasti ochrany přírody a využití území má zásadní vliv na biodiverzitu. Data o biodiverzitě však nejsou v rozhodovacích procesech či managementu v ochraně přírody na místní úrovni vždy zohledňována. Využívání dat brání například omezený taxonomický a ekologický rozsah stávajících dat, jejich časoprostorové pokrytí, které je pro místní kontext nedostatečné, nebo omezená dostupnost dat navzdory jejich důležitosti pro místní rozhodovací procesy. Data o biodiverzitě na místní úrovni, kterými praxe a orgány ochrany přírody disponují, jsou zároveň zřídkakdy vkládány do dostupných datových infrastruktur tak, aby mohla sloužit jako podklad pro širší výzkum efektivity postupů v ochraně přírody a politik v této oblasti. Je proto nesmírně důležité překlenout rozdíly mezi dostupnými daty v oblasti biodiverzity pro potřeby politických doporučení na národní či nadnárodní úrovni a praktickým rozhodováním o využití území a ochraně přírody v místním měřítku.

Hlavní cíle

Hlavní cíle projektu ENABLElocal jsou: 1. Identifikovat potřeby a otázky související s rozhodováním v oblastech využití území a ochrany přírody na lokální úrovni, které lze podložit daty o biodiverzitě, a popsat společenské problémy spojené s integrací těchto dat. 2. Porovnat požadavky na data o biodiverzitě s existujícími daty, jako jsou data o druzích a stanovištích napříč časovými a prostorovými měřítky, identifikovat nedostatky a posoudit, zda je lze odstranit prostřednictvím dat dálkového průzkumu Země. 3. Umožnit integraci dat napříč prostorovými měřítky poskytnutím prostředků k tomuto účelu místním pracovníkům ochrany přírody a budováním kapacit k využití existujících datových zdrojů v jejich řadách.

Obecně je cílem projektu podpořit tok dat mezi aktéry v oblasti ochrany přírody, systémy monitorování biodiverzity a národními, evropskými a globálními datovými infrastrukturami a vyhodnotit užitečnost dat pro podporu rozhodování v oblasti využití území a řízení ochrany přírody v místním kontextu.

Participativní výzkum a živé laboratoře

K dosažení cílů využíváme transdisciplinární výzkumný přístup, kterého se účastní aktéři ve všech fázích výzkumného procesu. Série workshopů a rozhovorů s místními pracovníky z praxe plánování využití území a ochrany přírody, stejně jako s výzkumníky a osobami s rozhodovací pravomocí, nám umožní identifikovat výzkumné otázky relevantní pro praxi, rozvíjet vzájemnou výměnu znalostí a vytvářet politická doporučení a nástroje pro implementaci a osvětu. Tyto „živé laboratoře“ (living labs) proběhnou ve třech případových studiích v každé ze tří partnerských zemí a zaměří se na postupy v ochraně přírody a využití území a) v biosférické rezervaci (CZ), b) v oblastech s výskytem divokých včel na písčitých travnatých porostech (SE) a c) na extenzivních loukách s jablečnými sady (DE). Cílem participativního výzkumu jsou okamžité transformační účinky v lokálních případových studiích a vypracování obecných doporučení pro politickou a výzkumnou oblast na národní a mezinárodní úrovni.

Výsledky jednotlivých místních případových studií budou shrnuty do volně přístupných výstupů (příručka pro pracovníky z praxe, zpráva o výsledcích místních workshopů v národních jazycích) a prezentovány na mezinárodním workshopu nejen pro aktéry ze všech partnerských států, ale i další pracovníky ochrany přírody a plánování využití území, kteří se laboratoří dosud neúčastnili (bezplatně a online). Chceme tak podpořit budování kapacit nad rámec pracovníků, kteří se přímo zúčastní případových studií.

Co zapojení do projektu pro aktéry obnáší a jak může být přínosné jim a jejich organizacím?

Účast na projektu může zahrnovat sérii workshopů, jejichž cílem je zjistit potřeby a požadavky na data pro rozhodovací procesy v oblasti místní ochrany přírody a prozkoumat nástroje, které zajistí, aby rozhodnutí byla informovaná a založená na datech; dva až tři workshopy (půldenní) v období od listopadu 2024 do srpna 2025 (viz obrázek 1 níže).

*Obrázek 1: Časový harmonogram setkání během projektu (aktualizovaný 24. 11. 2025). Setkání se mohou účastnit aktéři z různých organizací a úrovní rozhodovacích struktur*.

Finanční kompenzace za strávený čas není v rámci projektových zdrojů možná, účast na workshopech je však bezplatná.

Zapojením do projektu získají aktéři možnost posílit a rozšířit místní síť managementu ochrany přírody a společně se zorientovat v dostupných relevantních datech o biodiverzitě.

Případové studie 

Protože cílem projektu ENABLElocal je identifikovat a vyhodnotit využívání dat o biodiverzitě, která jsou relevantní pro místní rozhodování o využití území a ochraně přírody, a zároveň je mobilizovat, projekt realizuje případové studie v každé z partnerských zemí: Česko, Německo a Švédsko.  

Biosférická rezervace Křivoklátsko v Česku 

Případová studie se zaměřuje na Chráněnou krajinnou oblast (CHKO) Křivoklátsko, jejíž území leží z větší části ve Středočeském kraji. Většina této krajiny je pokrytá lesními a stepními ekosystémy. V roce 1977 byla oblast uznána jako biosférická rezervace UNESCO a již více než 10 let se také vedou kontroverzní diskuse o přeměně území na národní park. Nachází se zde stanoviště velkého množství rozmanitých druhů rostlin a živočichů, mezi nimi 610 chráněných stromů a více než 150 druhů ptáků. Převažujícími typy využití území v CHKO Křivoklátsko jsou lesnictví a zemědělství (maloplošné i intenzivní) a v menší míře i průmysl (historické sklárny). CHKO se nachází v blízkosti Prahy, a tak je významnou oblastí pro rekreaci, což může být někdy v rozporu s místními snahami o ochranu přírody. Vliv na využití území má přistěhovalectví z měst a denní dojížďka za prací, druhé bydlení i vylidňování odlehlejších lokalit. Případová studie spolupracuje s partnery z praxe, kteří musí tyto sociální a kulturní problémy zohledňovat ve svém rozhodování.

Extenzivní luční sady v regionu Rýn-Mohan, Hesensko, Německo   

Tato případová studie se zaměřuje na krajinný typ zvaný Streuobstwiesen, což jsou extenzivní luční sady typické pro oblast soutoku Mohanu s Rýnem (Rhein-Main-Gebiet). Streuobstwiesen jsou zapsány na seznamu nemateriálního kulturního dědictví UNESCO a podporují vysokou úroveň biodiverzity i několik typů využití území. Správní orgány se zatím na sběr dat o biodiverzitě v tomto typu krajiny zaměřují jen zřídka. Případová studie může zahrnovat lokality z měst (Frankfurt nad Mohanem, Darmstadt) a okresů (Darmstadt-Dieburg, Offenbach, Mohan-Kinzig) ve spolkové zemi Hesensko. Integrace regionálních, zemských a národních programů pro monitorování biodiverzity, které se v současné době vyvíjejí, vyžaduje zapojení příslušných národních a zemských orgánů a institucí jako stakeholderů do zdejších dialogů.  

Centra rozšíření ohrožených samotářských včel na písčitých půdách v jižním Švédsku 

Případová studie se zaměřuje na síť travnatých ploch v jižním Švédsku, které se rozkládají na písčitých půdách a vyznačují se vysokou rozmanitostí rostlin a hmyzu. Tyto oblasti mají různorodé využití a kulturní hodnoty, jako jsou extenzivní louky a pastviny, těžba písku, vojenská cvičiště a přírodní rekreace. Formální ochrana je zde také různá – jsou zde přírodní rezervace, lokality soustavy Natura 2000 i území bez ochrany. V těchto oblastech byla provedena opatření pro obnovu přírody v několika formách, například prostřednictvím projektu LIFE zvaného SandLife a akčních plánů švédské Agentury ochrany životního prostředí zaměřených na ochranu ohrožených druhů a jejich prostředí. Na síť stanovišť se také v letech 2020-2022 zaměřila švédská vláda s cílem zlepšit kvalitu stanovišť nejohroženějších druhů volně žijících včel na národní úrovni. Studie zahrnuje švédskou Agenturu ochrany životního prostředí, osm krajských úřadů, ke kterým tyto oblasti přísluší, a také další relevantní partnery.

Finanční podpora

Tento projekt je financován Evropským partnerstvím pro biologickou rozmanitost Biodiversa+ v rámci společné výzvy BiodivMon 2022-2023. Je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci programu Prostředí pro život.