Kulturní ekosystémové služby v říční krajině – výsledky z případových studií projektu „NIVA“

Na konci roku 2024 skončil výzkumný projekt programu Prostředí pro život Technologické Agentury ČR, s názvem Význam a ochrana údolních niv jako prostředí pro plnění ekostabilizační funkce krajiny (neboli projekt „NIVA“). V projektu se kromě hodnocení ekosystémových funkcí a služeb říčních niv uskutečnilo také hodnocení kulturních ekosystémových služeb se zapojením aktérů, které přineslo zajímavá zjištění ohledně vnímání nemateriálních hodnot říční krajiny v pěti výzkumných lokalitách (představení výzkumu a zkoumaných lokalit v předchozím blogu).

Tento sociálně-ekologický výzkum kombinoval různé metody (analýza aktérů, skupinové diskuse focus groups, dotazníkové šetření) a přináší poznatky o tom, (1) jaké kulturní ekosystémové služby vnímají lidé (aktéři) v říční krajině jako důležité a (2) jak jsou tyto služby ovlivňovány vnímanými změnami v říční krajině. Díky zapojení aktérů do výzkumu bylo možné zjistit postoje a preference lidí vzhledem k nemateriálním hodnotám říční krajiny, které odhalují využívání kulturních ekosystémových služeb lidmi (narozdíl od vyhodnocení potenciálu území nějaké služby poskytovat). Popis a příklady použitých kategorií kulturních ekosystémových služeb naleznete v klasifikaci CultES.

Jaké kulturní ekosystémové služby lidé využívají v říční krajině?

Hodnota zachovat přírodu pro další generace se umístila jako nejdůležitější ze všech hodnocených přínosů (obrázek 1). Respondenti tedy vnímají důležitost ochrany přírody v říční krajině a její zachování, což reflektují hned dvě vysoce hodnocené služby – Hodnota odkazu a Existenční hodnota. Z hlediska dalších služeb, které nejvíce přispívají k nemateriálním hodnotám a blahobytu lidí v říční krajině, se jedná zejména o estetické prožitky, možnost kontaktu s přírodou a přínosy pro duševní a fyzické zdraví. Zajímavá je rovněž relativně nižší důležitost rekreačního využití (fyzické aktivity) říční krajiny oproti jiným hodnoceným službám. Říční krajina také významně spoluutváří kulturu a identitu lidí a poskytuje místa, ke kterým mají lidé osobní vztah, což dokládají celkově vysoké hodnoty kategorií Identita a Smysl pro místo.

Obrázek 1: Výsledky preferenčního hodnocení kulturních ekosystémových služeb s průměrnými hodnotami důležitosti jednotlivých kategorií ve všech 5 výzkumných lokalitách (řeka Berounka, Dřevnice, Lužnice, Morava, Morávka). Hodnocení probíhalo dle vnímané osobní důležitosti na škále 1 bod (nejméně důležité) až 5 bodů (nejvíce důležité) (počet respondentů = 237).

Jak ovlivňují změny v říční krajině kulturní ekosystémové služby využívané lidmi?

Z výsledků vyplývá, že výrazně převažují negativní vlivy změn v krajině, a to s téměř trojnásobným rozdílem oproti pozitivním vlivům.

V kontextu pozitivního vlivu na kulturní ekosystémové služby byla jako nejvýznamnější změna v krajině označena správa a péče o území s téměř třetinou záznamů pozitivního vlivu (obrázek 2). Další významný a zřejmě očekávaný výsledek je, že rozvoj turistické infrastruktury má nejvíce dominantní pozitivní vliv na využívání přínosu rekreačních aktivit. Třetí celkově nejvýznamnější pozitivní vliv má revitalizace toku řek, a to s největším vlivem na rekreační aktivity, hodnotu zachování přírody pro další generace a možnost kontaktu s přírodou. Z těchto výsledků vyplývá, že lidé oceňují péči o krajinu říčních niv, která má pozitivní vliv na mnoho nemateriálních přínosů. S péčí o říční nivy souvisí i jejich renaturalizace a revitalizace toku řek, které mají rovněž pozitivní vliv na mnoho přínosů, a jsou tak lidmi oceňovány.

Obrázek 2: Vizualizace pozitivního vlivu změn v krajině na kulturní ekosystémové služby (KES). Síla vlivu je daná tloušťkou spojovacích linií, která odpovídá četnosti daného vztahu mezi změnami v krajině jako zdroje a KES jako cíle vlivu, s celkovým počtem 333 záznamů. Kumulativní data za všechny výzkumné lokality (řeka Berounka, Dřevnice, Lužnice, Morava, Morávka).

Za změnu v krajině s největším negativním vlivem na kulturní ekosystémové služby bylo označeno znečišťování říční krajiny odpadky, s největším negativním vlivem na hodnotu zachování přírody pro další generace a na prostor pro přírodu a život i jiných tvorů (rostlin i zvířat). Mezi další významně negativní změny v krajině patří nárůst rekreačních aktivit, více zástavby v záplavovém území, šíření nepůvodních a invazních druhů a také rušení zvířat a ničení přírody. Všechny vyjmenované negativní změny lze považovat za významné antropogenní faktory, které ohrožují využívání kulturních ekosystémových služeb nivních ekosystémů.

Z hlediska nejvíce negativně ovlivněných kulturních ekosystémových služeb různými změnami v krajině se jedná o hodnotu zachování přírody pro další generace a prostor pro přírodu a život i jiných tvorů (rostlin i zvířat). Tyto dva přínosy získali asi polovinu všech záznamů negativních vlivů a jsou jedním z klíčových výsledků této studie. Navíc výsledky jsou konzistentní u všech výzkumných lokalit, kdy se KES Hodnota odkazu a KES Existenční hodnota umístili na prvních dvou místech. Respondenti napříč různými říčními nivami tedy poukazují na to, že lidé vnímají (a oceňují) existenční hodnotu přírody v říčních nivách a důležitost jejího zachování, a poukazují na řadu antropogenních negativních vlivů, které tyto přínosy ohrožují.

Obrázek 2: Vizualizace negativního vlivu změn v krajině na kulturní ekosystémové služby (KES). Síla vlivu je daná tloušťkou spojovacích linií, která odpovídá četnosti daného vztahu mezi změnami v krajině jako zdroje a KES jako cíle vlivu, s celkovým počtem 934 záznamů. Kumulativní data za všechny výzkumné lokality (řeka Berounka, Dřevnice, Lužnice, Morava, Morávka).

Představené výsledky odráží nejen různé typy krajiny – zemědělské, lesní, leso-zemědělské, rybniční a urbánní – ale zejména prostorovou podobu a odlišnosti říčních krajin, a to, jak s nimi lidé interagují. Právě díky těmto interakcím vznikají kulturní ekosystémové služby. Participativně získané a místně specifické informace o významných kulturních ekosystémových službách a vlivu změn v krajině na ně jsou relevantní zejména pro místní aktéry jako místní samosprávy, ale i jiné profesní či zájmové skupiny a instituce. Na základě těchto empirických dat lze ukázat, jaké nemateriální hodnoty lidé v říčních nivách nacházejí a zdůraznit, že se zdaleka nejedná jen o rekreační využití území, ale že lidé oceňují řadu jiných přínosů včetně ocenění důležitosti existence přírody samotné. Nejvýznamnější kulturní ekosystémové služby v říčních nivách tak podtrhují důležitost ochrany přírody a její zachování a mohou tak sloužit například jako podpůrné argumenty pro ochranu niv jako významných krajinných prvků.

Hodnocení kulturních ekosystémových služeb v kontextu změn v krajině může být cenným podkladem pro diskusi s místními zájmovými skupinami v souvislosti např. s plánovanými změnami využití území nebo u různých rozvojových záměrů v území. Antropogenní změny v krajině mohou být s těmito výsledky vnímány novou optikou – pozitivním či negativním vlivem na kulturní ekosystémové služby – a mohou sloužit jako další podklad při plánování a rozhodování v různých procesech místních samospráv nebo orgánů ochrany přírody v případě chráněných území říční krajiny, jakými byli v této studii Lužnice, Morava a Morávka. V neposlední řadě mají tyto výsledky hodnotu vzdělávací, kdy umožňují šíření povědomí o nemateriálních přínosech přírody říčních niv, a to z pohledu využívání těchto přínosů lidmi.

Odkaz na podrobnější výsledky dotazníkového šetření – shrnutí pro aktéry a respondenty.
Příloha I – Klasifikace kulturních ekosystémových služeb.
Příloha II – Vymezení lokalit případových studií.

Další výsledky projektu zaměřené na hodnocení vybraných regulačních ekosystémových služeb údolních niv na celém území ČR naleznete na stránkách funkcnikrajina.com/nivy (záložka „Údolní nivy“).

Autoři: Jan Daněk, Simeon Vaňo