Říční niva neboli rovinné údolní dno, které vzniklo usazením sedimentů během povodní přestupujících hranice svého koryta, představuje specifický krajinný typ – říční krajinu – s nesmírným ekologickým a kulturním významem pro společnost.
Říční krajina poskytuje lidem řadu ekosystémových služeb a funkcí, zejména zásobovacích (jakožto ložisko přírodních zdrojů včetně vody a dřeva), regulačních (jako např. zadržování a čištění vody, regulace přívalové vody, mikroklimatu apod.) a podpůrných (jakožto prostředí tvořící podmínky pro biologicky rozmanitý život a přírodní procesy). Člověku nepochybně přináší také kulturní služby (tzv. nemateriální přínosy), kdy slouží jako prostředí pro rekreaci a podporu tělesného a duševního zdraví, má unikátní hodnoty estetické, vzdělávací, duchovní, inspirační a řadu dalších. Je místem, ke kterému lidé uchovávají hluboké pouto a se kterým spojují svou identitu. Není náhoda, že právě v korytech řek vznikaly lidské civilizace, a že mnoho soudobých lidských sídel se nachází v jejich klínu.
V uplynulých měsících se pozvolna rozběhl aplikovaný výzkumný projekt programu Prostředí pro život Technologické Agentury ČR, s názvem Význam a ochrana údolních niv jako prostředí pro plnění ekostabilizační funkce krajiny (neboli projekt „NIVA“). Z názvu je zřejmé, že cílem projektu je poukázat na význam ekosystémových funkcí a služeb, které nám lidem říční krajina poskytuje. Interdisciplinární tím odstartoval výzkum zaměřený na hodnocení vybraných úseků říčních niv v ČR s cílem objasnit a etablovat postup pro zjišťování míry narušení niv pod různou mírou antropogenního vlivu, a stanovit limitní hodnoty jejichž překročení může znamenat narušení kvality plnění ekosystémových funkcí a služeb.
Výzkum se odehrává v nivách významných i menších vodních toků (obrázek 1), přičemž zachytává diverzitu říčních niv v kontextech zemědělské, lesní, leso-zemědělské, rybniční nebo urbánní krajiny (obrázek 2).
Zachování biofyzikálních kvalit říčních niv, které jsou závislé od zdravě fungujícího a strukturovaného přirozeného prostředí, úzce souvisí s tím, jak lidé s krajinou nakládají, jak ji užívají, jak se v ní chovají, nebo jaký vztah k ní uchovávají. Oddělení společenského rozměru globální změny se do projektu zapojilo s cílem objasnit právě interakce a vztahy lidí k přírodě a krajině říčních niv prostřednictvím sociokulturního hodnocení kulturních ekosystémových služeb.
V měsících srpen až září (2022) probíhají setkání se zástupci místní samosprávy, občanských sdružení nebo zájmových skupin, které působí v předmětném území říční krajiny. Cílem setkání v této první fázi projektu je identifikovat, kdo jsou klíčoví aktéři a uživatelé kulturních ekosystémových služeb ve studované lokalitě (kdo území navštěvuje z nemateriálních důvodů, jaké aktivity zde probíhají apod.).
Mapování aktérů a aktivit z hlediska využívání kulturních ekosystémových služeb se uskuteční na 5 vybraných výzkumných lokalitách (viz obrázek 1). Následně budou vybraní zástupci místních aktérů pozváni jako účastníci skupinových diskusí (focus groups), jejímž cílem bude vybrat konkrétní kulturní ekosystémové služby pro hodnocení v dotazníkovém šetření cíleném na místní obyvatele i návštěvníky území.
Autoři textu: Simon Vaňo, Jan Daněk
SustainableCZ 
Leave a Reply