Od globálního k lokálnímu: co znamená nexus biodiverzity v kontextu krize biodiverzity v Česku? 

Krize biodiverzity (🔗) dnes společně se změnou klimatu představuje jednu z nejzásadnějších environmentálních výzev. Na rozdíl od změny klimatu ale zůstává biodiverzita ve veřejném i politickém prostoru v pozadí zájmu, a to navzdory jejím zásadním dopadům na fungování lidské společnosti.

Právě na tuto disproporci reaguje i nový výzkumný projekt Akademie věd ČR  zaměřený na krizi biodiverzity, různé její aspekty a společenské důsledky. Do projektu Krize biodiverzity zahájeného tento rok v rámci schématu Strategie AV21  se zapojuje i Oddělení sociálně-ekologické analýzy (SE Lab) Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Naším cílem je zasadit český výzkum týkající se biologické rozmanitosti do globálního kontextu a přispět k hledání cest pro uplatnění vědeckých poznatků v širší společenské praxi.

Krize biodiverzity jako systémový problém 

Jak upozorňuje hlavní koordinátor programu Mgr. MgA. Radim Hédl, Ph.D. z Botanického ústavu AV ČR,  krize biodiverzity je dnes „fakt“, nikoli hypotéza. K jejímu řešení navíc už dnes existuje dostatek odborných informací. Klíčová výzva v oblasti ochrany druhové rozmanitosti tak nespočívá v získávání nových dat, nýbrž především v jejich interpretaci, komunikaci a implementaci poznání.

Projekt Krize biodiverzity proto nechápe biodiverzitu jako izolovaný environmentální problém, ale jako komplexní socio-ekologický fenomén. Ochrana biodiverzity se v něm prolíná s otázkami společenských hodnot, ekonomického rozhodování, správy krajiny i právních nástrojů. Projekt tak usiluje o překonání fragmentace poznání i o posílení dosud nedostatečné komunikace k tématu ochrany biodiverzity mezi vědou, politikou a veřejností.

Jedním z hlavních cílů projektu je i vytvoření platformy propojující vědecké poznání s veřejnou debatou a správní praxí. Jak zdůrazňuje Radim Hédl, klíčové není pouze „vědět, co dělat“, ale vytvořit podmínky pro to, aby se toto poznání skutečně promítlo do praxe. 

Nexus: biodiverzita v kontextu společenských vlivů 

Teoretickým východiskem, které do projektu přináší Oddělení sociálně-ekologické analýzy CzechGlobe, je tzv. nexusový přístup rozpracovaný v rámci nedávné hodnotící zprávy Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby IPBES Nexus Assessment (2024).  Ta zdůrazňuje, že krizi biodiverzity nelze řešit odděleně od dalších klíčových oblastí jako klima, potravinové systémy, voda nebo lidské zdraví.

Zásadním přínosem „nexus“ přístupu je identifikace vzájemných vazeb, synergií i konfliktů mezi těmito oblastmi. Politiky zaměřené pouze na jeden cíl, například maximalizaci zemědělské produkce, mohou vést k nechtěným negativním dopadům v jiných oblastech (například k degradaci ekosystémů nebo zhoršení kvality vody). Naopak integrované přístupy umožňují hledat řešení nabízející synergii napříč více oblastmi. Pro jejich prosazení je zásadní zejména koordinace mezi sektory a účinná meziresortní spolupráce. 

Konkrétní cíle, které si Oddělení sociálně-ekologické analýzy Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe v projektu klade, se zaměřují zejména na lokalizaci a interpretaci globálních poznatků pro kontext českého institucionálního a socio-ekonomického prostředí.

 Zaměříme se tak zejména na: 

• adaptaci hlavních sdělení IPBES Nexus Assessmentu pro Česko; 

• analýzu mezer mezi globálními doporučeními IPBES a národními strategiemi ČR; 

• identifikaci pákových bodů (leverage points), klíčových míst s potenciálem podpořit systémovou změnu; 

• podporu přenosu vědeckých poznatků do tvorby veřejných politik. 

Na vytvoření globálního rámce a sepsání textu IPBES Nexus Assessmentu se významně podílela i vedoucí Oddělení sociálně-ekologické analýzy Mgr. Zuzana V. Harmáčková, Ph.D. (Více k Nexus Assessmentu jsme psali také zde.) Projekt Krize biodiverzity přináší unikátní příležitost pro lokalizaci tohoto inovativního a zásadního rámce pro konkrétní podmínky České republiky.