Ve čtvrtek 23. května 2024 se v Praze uskutečnil výzkumný workshop mapující mechanismy transformativní změny směrem k udržitelnosti v sektorech energetiky, potravin a zemědělství v Česku. Organizovalo jej Oddělení sociálně-ekologické analýzy (SE Lab) Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (ÚVGZ). Šlo už o druhé setkání výzkumnic a výzkumníků našeho oddělení se stakeholdery, kteří se v Česku na transformativních změnách v rámci těchto sektorů aktivně podílejí.
Cílem workshopu bylo zmapovat, které faktory v daných sektorech transformativní změnu podporují anebo naopak blokují, jak se faktory ovlivňují a do jaké míry může taková dynamika přispět k transformativní změně v daném odvětví. Vstupní informace sesbírané v pracovních skupinách byly dále využity k tvorbě modelů mapujících dynamiku transformativní změny pro jednotlivé sektory. Výzkumnice a výzkumníci měli mimo jiné možnost vyzkoušet si v praxi poprvé i metodu participativního výzkumu zvanou “Fuzzy Cognitive Mapping” (FCM), a to pod dohledem předního odborníka na tuto metodu z nizozemského institutu Wageningen University & Research, Kaspera Koka.
Celodenní workshop probíhající v rámci projektu TRANSPATH odstartoval představením základních východisek i jednotlivých zúčastněných. Mezi aktérkami a aktéry, kteří přišli s našimi výzkumnicemi a výzkumníky sdílet cenné zkušenosti s transformativní změnou, byli zástupkyně a zástupci iniciativ, organizací a institucí jako například Asociace pro mezinárodní otázky, Asociace sociálního zemědělství, Asociace místních potravinových iniciativ, PRO-BIO LIGA, Slušná firma, Národní síť Místních akčních skupin ČR, Svobodný statek Na Soutoku či Biostatek Valeč.
Lenka Suchá a Zuzana V. Harmáčková představily v úvodní části workshopu zejména jednotlivé faktory transformativní změny, se kterými se následně pracovalo ve skupinách věnovaných jednotlivým sektorům. Seznam faktorů, který obsahoval mechanismy skýtající potenciál vyvolat transformativní změny na úrovni spotřebitelů, producentů a organizací, byl sestaven na základě výzkumných rozhovorů provedených v předcházející části výzkumu.
Při práci ve skupinách pak měli aktérky a aktéři transformativní změny za úkol identifikovat, které faktory jsou z jejich zkušenosti v rámci současného chápání systému rozhodující, jaká je jejich síla a jak se faktory navzájem posilují či oslabují. Jak naznačily výstupy workshopu, dynamika hybných sil v sektoru energetiky je pro transformativní změnu v Česku výrazně příznivější než dynamika popsaná účastníky z oblasti zemědělství a potravinových systémů. Kromě aktérek a aktérů potvrdily tuto situaci i počítačově zpracované dynamické modely sestavené z dat sesbíraných v pracovních skupinách.
Jak již bylo zmíněno, v rámci workshopu výzkumnému týmu ÚVGZ asistoval odborník na metodu FCM, Kasper Kok. S pomocí tlumočníka bedlivě dohlížel už na sběr vstupních dat v pracovních skupinách, jež je podmínkou produkce koherentních výsledků z workshopu. Následně pomohl i se samotným zpracováním a interpretací dynamických modelů transformativní změny pro jednotlivé sektory. Během tohoto zpracovávání mohli účastnice a účastníci workshopu sledovat přednášku o ekonomice koblihy, kterou na workshopu přednesl Matěj Malecha z organizace Pábení.
Po prezentaci dynamických výstupů mělo účastnictvo workshopu prostor pro diskuzi výsledků. V rámci této závěrečné části workshopu došlo ke komparaci jednotlivých sektorů a zazněla zde i možná vysvětlení, proč v energetickém sektoru transformativní změna v ČR již probíhá, zatímco v potravinovém a zemědělském sektoru spíše stagnuje. Účastnice a účastníci zdůrazňovali zejména roli zavedení legislativy v oblasti komunitní energetiky, význam globálních krizí (např. energetické krize) v rozpohybování transformativních změn nebo konzervativnost některých sektorů vůči změnám.
Na výsledky proběhlého workshopu bude v budoucnu navazovat druhý, plánovaný na podzim roku 2024. Tentokrát se výzkumný tým ÚVGZ zaměří především na otázku implikací získaných výstupů do budoucna, na konkrétní kroky a na jejich možné kombinace, jež by mohly k transformativní změně v sektoru energetiky, potravinových systémů a zemědělství výrazně přispět.
Výzkum probíhá v rámci mezinárodního projektu TRANSPATH (z anglického „transformative pathways“), jehož cílem je hledat způsoby, jak rozšířit chování šetrné vůči klimatu a biologické rozmanitosti. Projekt TRANSPATH se mimo jiné zaměřuje na otázku, jak lze transformativní cesty rozvíjet v odlišných kontextech západní a východní Evropy. Je koordinován nizozemskou institucí Wageningen University & Research a podílí se na něm 12 partnerů z 9 evropských zemí. Více o projektu najdete na webových stránkách TRANSPATH.
SustainableCZ 