Scénáře budoucího socioekonomického vývoje pro Českou republiku do roku 2100 (CZ-SSPs)

Jak může Česká republika vypadat za několik desetiletí? Jak mohou současné společenské, ekonomické, technologické nebo environmentální změny ovlivnit kvalitu života, fungování veřejné správy nebo podobu krajiny?

Ke stažení Dokumenty jsou volně dostupné k dalšímu šíření. Hlavní dokument →  Scénáře budoucího socioekonomického vývoje pro Českou republiku do roku 2100 (Report je dostupný také v on-line repozitáři Zenodo) Doprovodné výstupy →  Scénáře budoucího vývoje v praxi: Jak využít scénáře budoucího socioekonomického vývoje při strategickém plánování a rozhodování →  Databáze slabých signálů využitých pro tvorbu scénářů budoucího socioekonomického vývoje pro ČR (sestavená využitím metody “skenování horizontu”) →  Databáze scénářů a identifikovaných hnacích sil využitých pro tvorbu scénářů budoucího socioekonomického vývoje pro ČR →  Scénáře budoucího socioekonomického vývoje ČR pro zemědělský sektor

Čtyři možné budoucnosti České republiky

Scénáře budoucího socioekonomického vývoje pro Českou republiku (CZ-SSPs) představují čtyři odlišné příběhy možného vývoje české společnosti do roku 2100. Nejde o předpovědi budoucnosti ani o hodnocení toho, která cesta je správná. Scénáře slouží jako nástroj pro přemýšlení o nejistotách, dlouhodobém plánování a hledání odolnějších rozhodnutí v době rychlých změn.

Scénáře CZ-SSPs vznikly adaptací mezinárodně využívaného rámce Shared Socioeconomic Pathways (SSPs) do českého kontextu a mohou sloužit jako společný referenční rámec pro veřejnou správu, výzkum, vzdělávání i další organizace, které pracují s dlouhodobou budoucností.

V rámci projektu jsme vytvořili čtyři různé scénáře. Scénář SSP2: Střední cesta, který v portfoliu globálních scénářů představuje protažení trendů převládajících v přítomnosti, pro český kontext vytvořen nebyl. Každý z výsledných scénářů zachycuje odlišnou kombinaci společenských hodnot, ekonomického vývoje, fungování institucí, technologického pokroku, stavu životního prostředí i mezinárodních vztahů.

• CZ-SSP1 – Rovnováha: Společnost staví na kvalitě života, důvěře, spolupráci a dlouhodobém plánování. Technologie podporují veřejný zájem a ochranu životního prostředí.
• CZ-SSP3 – Konflikt a rozpad: Mezinárodní spolupráce slábne, instituce ztrácejí důvěru a společnost se postupně fragmentuje. Rostou konflikty, nejistota i tlak na přírodní zdroje.
• CZ-SSP4 – Opevněné světy: Technologický rozvoj pokračuje, ale jeho přínosy jsou rozděleny velmi nerovnoměrně. Společnost se polarizuje a prohlubují se sociální rozdíly.
• CZ-SSP5 – Všechny tváře růstu: Ekonomický růst a technologické inovace se stávají hlavní společenskou prioritou. Přinášejí vysokou prosperitu, ale současně vytvářejí nové environmentální a sociální výzvy.

Pro koho jsou scénáře určeny? veřejná správa · výzkum · školy · firmy · neziskový sektor

K čemu mohou scénáře sloužit?

Scénáře nejsou určeny pouze výzkumníkům. Mohou být využívány všude tam, kde je potřeba přemýšlet o dlouhodobých dopadech dnešních rozhodnutí.

Mohou sloužit například pro…

• strategické plánování veřejné správy, byznysu a občanského sektoru,
• přípravu veřejných politik,
• tvorbu adaptačních strategií,
• výzkumné projekty,
• participativní procesy,
• vzdělávání,
• scénářové workshopy,
• testování odolnosti strategií vůči různým podobám budoucnosti.

Právě práce s více možnými budoucnostmi pomáhá omezovat riziko, že budou dnešní rozhodnutí připravována pouze pro jednu očekávanou variantu vývoje.

Příklady dosavadního využití scénářů

Scénáře budoucího vývoje lze využít jmenovat

• Scénářové tréninky v rámci kurzu Sustainable Management na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (VŠCHT Praha)
• Workshop na Social Innovation Forum 2026 pořádaným Oddělením sociálních inovací Ministerstva práce a sociálních věcí 
• Scénářový workshop pro Asociaci pro mezinárodní otázky (AMO)
• Scénářové workshopy v rámci vzdělávacího projektu Aklimatizace pořádaného Asociací pro mezinárodní otázky (AMO)
• Participativní workshop na mezinárodní Letní škole v Josefově → přečtěte si o workshopu víc zde na blogu

Tvorba scénářů jako komplexní proces 2+ roky práce · 150 scénářů · 101 slabých signálů · téměř 100 zapojených expertek a expertů

Jak scénáře vznikaly

Finální scénáře představují výsledek více než dvouletého výzkumného a ko-designového procesu, který kombinoval systematickou práci s daty a rozsáhlé zapojení odborné veřejnosti.

Celkem se do přípravy scénářů zapojilo téměř sto odbornic a odborníků z akademické sféry i  veřejné správy. Výsledkem je sada scénářů, která propojuje mezinárodní metodologii tvorby scénářů s českými zkušenostmi a znalostí domácího prostředí.

Výstava Pět tváří zítřka

Scénáře přiblíží veřejnosti přístupnou formou i výstava Pět tváří zítřka, která nabídne pět vizualizací ilustrujících, jak by v jednotlivých budoucnostech mohly v roce 2050 vypadat ulice hlavního města Prahy v bezprostředním okolí budov Národního divadla a Akademie věd ČR.

Abstraktní scénáře tak budou převedeny do konkrétních obrazů každodenního života a umožní tak návštěvníkům lepší představu o tom, jakým situacím můžeme v budoucnu v důsledku různých rozhodnutí čelit.

Veřejnosti bude výstava představena během Týdne Akademie věd ČR 2026 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.

Máte zájem scénáře využít?

Scénáře CZ-SSPs jsou otevřeným nástrojem pro další využití. Pokud budete mít v této  souvislosti jakékoli podněty či zájem o spolupráci, rádi se s Vámi spojíme.

Kontaktujte nás na e-mailové adrese: SELab@czechglobe.cz.

Scénáře a další související výsledky byly vytvořeny v rámci projektu AdAgriF – Pokročilé metody redukce emisí a sekvestrace skleníkových plynů v zemědělské a lesní krajině pro mitigaci změny klimatu (reg. č. CZ.02.01.01/00/22_008/0004635), podpořeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský.