Mapování kulturních ekosystémových služeb v krajině

Kulturní ekosystémové služby (KES) představují přínosy, které příroda poskytuje lidem a společnosti. Dle některých klasifikačních rámců (např. “Přínosy přírody lidem” dle Díaz a kol. 2018) se jim také říká nemateriální přínosy, které často vznikají spolupůsobením člověka. Snahy o objektivní měření KES komplikuje značná míra subjektivity jejich vnímání a také jejich nemateriální povaha úzce provázaná s hodnotami přírody pro člověka. Tyto skutečnosti problematizují použití standardních přírodovědných metod při jejich mapování, vyžadují kombinaci s metodami věd společenskovědních, pročež představují navýsost interdisciplinární typ výzkumu. V rámci výzkumného projektu TAČR ÉTA “Hodnocení a mapování kulturních ekosystémových služeb v krajině” jsme zvolili kombinaci několika různých metod: diskusních skupin focus group, participativního mapování a dotazníkového šetření ve třech modelových územích (Chřiby, Litovelské Pomoraví a Moravský kras).

Představení výzkumu na příkladu modelového území Chřiby

Prvním krokem na začátku výzkumu v roce 2019 byla realizace participativního mapování s místními znalci modelového území, kteří ve vzájemné interakci vybrali lokality, které jsou z různých důvodů nejčastěji navštěvovány. Setkání znalců bylo realizováno metodou skupinové diskuse focus group, během které se účastníci podělili o svůj vztah ke Chřibům a následně do mapy vyznačili vybrané lokality, které komentovali z hlediska jejich využívání lidmi a charakteristickými typy návštěvníků. Výsledkem byly mj. polygony v rámci vybraného území, které nabízely největší koncentraci různých KES a aktivit návštěvníků území. Z nich byly následně vybrány ty nejvhodnější pro realizaci dotazníkového šetření tak, abychom zachytili celou šíři důvodů, proč lidé chodí do přírody a co je v ní (nebo v konkrétních místech) pro ně hodnotné.

Obrázek 1 – Vlevo průběh skupinové diskuse focus group v Chřibech. Vpravo zákresy v mapě studovaného území Chřibů.

Následovala hlavní část výzkumu v podobě dotazníkového šetření s participativním mapováním v terénu ve vybraných polygonech. Abychom získali data o reálném využívání KES, a nikoliv pouze o potenciálu území tyto přínosy poskytovat, byl dotazník designován především pro opakované návštěvníky výzkumné oblasti, tedy respondenty, kteří toto území již znají. Dotazník obsahoval celkem 4 mapovací otázky, které prostřednictvím otevřených otázek zjišťují, jaká místa ve zkoumané oblasti lidé rádi navštěvují a proč, jaké pocity nebo emoce v nich vyvolávají nebo jestli jsou nějaká místa, kterým se raději vyhýbají. Dotazník dále obsahoval vedle obecných demografických otázek část zaměřenou na aktivity, které v Chřibech lidé podnikají, nebo část o hodnocení hodnotových tvrzení, která zjišťují implicitně obsažené KES. Geografická data byla zaznamenávána dvěma způsoby – klasicky analogově zákresem fixou do mapy nebo digitálně s použitím speciální mapovací aplikace v tabletu. Analogová metoda spočívala ve vyznačení odpovědí barevnými, stíratelnými fixami na fólii připevněné na podkladovou mapu, které byly následně digitalizovány. Digitální metoda spočívala v zanesení dat přímo do speciálně připravené GIS-aplikace v tabletu či přenosném počítači.

Obrázek 2 – Ukázka sběru dat v terénu formou dotazníkového šetření s participativním mapováním (výzkumná oblast Chřiby, lokalita Komínky).

Vybrané výsledky dotazníkového šetření

Během července a srpna 2020 bylo sebráno celkem 166 dotazníků, z nichž 123 bylo získáno od opakovaných návštěvníků, kteří vyplnili celý dotazník. Data byla následně analyzována a nakódována do zobecněných kategorií KES. Níže představujeme 3 dílčí výsledky: 1) KES jako důvody, proč lidé chodí do Chřibů (Graf 1); 2) KES jako pocity a emoce, které mají lidé spojeny s určitými místy (Graf 2); 3) mapa míst, která respondenti využívají za účelem estetických prožitků (Obrázek 3).

Z prvního grafu je zřejmé, že hlavními důvody pro návštěvu Chřibů (interpretováno vlastní klasifikací KES) jsou nejčastěji rekreace (Recreation) a estetické prožitky (Aesthetic), které území nabízí. Tyto výsledky asi nejsou překvapivé a potvrzují závěry některých zahraničních studií. Jako třetí nejčastější důvod byla uváděna potřeba pobytu v přírodě nebo přímého kontaktu s ní (Ekofilia), která potvrzuje často deklarované přírodní kvality území. Významně se v odpovědích objevily Chřiby jako místo duševního odpočinku s pozitivním vlivem na zdraví (Therapeutic) a stejně významně pak jako zdroje kulturního dědictví (Heritage), pravděpodobně vzhledem k ikonickému významu Chřibů a jejich historických památek pro region. Překvapivě málo respondentů uvedlo Chřiby jako zdroj duchovního naplnění a prožitků (Spiritual), přestože je v Chřibech několik významných poutních míst a vede přes ně několik Cyrilometodějských poutních tras.

Graf 1 – Kumulativní četnost KES jako odpovědi na čtyři otázky: 3b) “Co Vás dnes přivedlo právě sem (a ne jinam)?”; 4) “A máte ještě nějaké další důvody, proč do Chřibů jindy chodíte?”; 5) “Jaká místa v Chřibech nejraději navštěvujete? Pokud máte taková místa, vypište je prosím níže a stručně uveďte proč.”; 11) “Je tu ještě něco zvláštního, co Vás sem táhne?” (celkem respondentů = 123)

Zcela jiné výsledky ukázaly odpovědi na otázku o emocích a pocitech, které mají s daným územím respondenti spojeny (Graf 2). Zde naopak Chřiby slouží jako významný emocionální zdroj pro vytváření identity (Identity) i pocitu domova (Sense of place), s jistým odstupem také jako zdroj pozitivních emocí pro duševní zdraví (Therapeutic). Podstatně nižšímu počtu respondentů jsou Chřiby zdrojem duchovních (Spiritual), estetických (Aesthetic), či společenských (Social cohesion) zážitků. Překvapivě nízké procento respondentů uvedlo Chřiby jako území, k němuž by měli emoční vztah jako k historickému dědictví (Heritage).

Graf 2 – Četnost KES jako odpovědi na otázku: “Vyvolávají ve Vás Chřiby (nebo nějaká konkrétní místa) nějaké zvláštní pocity nebo emoce? Pokud ano, vypište je prosím níže a stručně uveďte jaké.” (celkem respondentů = 93).

Mapa níže (Obrázek 3) ukazuje prostorové zachycení odpovědí respondentů vztahujících se ke konkrétním místům, trasám nebo oblastem v území, které jsou vyhledávány za účelem estetických prožitků (Aesthetic). Evidentní je návaznost na turisticky dobře dostupná místa spojená s nějakou atrakcí nebo výhledem. Na výřezu mapy tak vyniká turistická trasa po hřebeni s občasnými vyhlídkami do krajiny a rozhlednou Brdo na nejvyšším bodě Chřibů. V kontextu celých Chřibů se jako významná místa pro estetické prožitky objevuje např. hrad Buchlov, zřícenina hradu Cimburk nebo zámecký park v Buchlovicích.

Obrázek 3 – Výsledek mapování míst, oblastí a tras v Chřibech, které respondenti využívají za účelem estetických prožitků (KES Aesthetic). Nahoře výřez oblasti v černém obdélníku. Vysvětlení záznamu v mapě: Každý záznam, který respondenti zakreslili do mapy (formou míst/bodů, oblastí nebo tras) je přepočítán do hexagonální mřížky. Čím tmavší barva, tím větší četnost záznamů (viz legenda v mapě). U bodového zakreslení získaly částečnou hodnotu i okolní buňky mřížky, a to především s ohledem na mnohdy omezené možnosti přesně zaznačit dané místo na mapě formou bodu.

Aktuální výzkum a výhled do budoucna

V roce 2021 pokračoval výzkum ve dvou dalších oblastech – v Litovelském Pomoraví a v Moravském krasu, kde bylo celkem sebráno 675 dotazníků (z toho 490 opakovaných návštěvníků). Tato data aktuálně zpracováváme a jejich výsledky budou prezentovány na závěrečné konferenci plánované na podzim 2022.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s

Blog at WordPress.com.

Up ↑

%d bloggers like this: