Proč lidé chodí do přírody? Výsledky mapování kulturních ekosystémových služeb v krajině

Na konci roku 2022 bylo dokončeno řešení projektu TAČR ÉTA Hodnocení a mapování kulturních ekosystémových služeb v krajině, který se uskutečnil ve třech modelových územích (Chřiby, Litovelské Pomoraví a Moravský kras). Předchozí článek s představením výzkumu na příkladu modelového území Chřiby najdete zde.

Kulturní ekosystémové služby (KES) nebo také nemateriální přínosy přírody lidem jsou přínosy, které lidé získávají při využívání krajiny, ekosystémů, organismů a entit (např. jezer, kopců, stromů, balvanů) např. pro estetické prožitky, duchovní obohacení, rozvoj poznávacích schopností a získávání znalostí nebo rekreaci. Jsou typické tím, že přímo či nepřímo ovlivňují subjektivní či psychologické aspekty kvality života. Často vznikají interakcí mezi přírodním prostředím a kulturními nebo rekreačními aktivitami člověka (jsou tzv. spoluutvářeny člověkem).

Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že návštěvníci zkoumaných oblastí (Moravský kras, Litovelské Pomoraví, Chřiby) využívají a oceňují velkou škálu KES, ovšem s výraznými rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi (Obrázek 1). V kontextu důvodů, proč lidé chodí do přírody nebo navštěvují svá oblíbená místa, se mezi nejvýznamnější přínosy napříč všemi třemi výzkumnými oblastmi řadí rekreační aktivity (KES Rekreace), estetické prožitky v přírodě (KES Estetika) a naplnění potřeby kontaktu s přírodou (KES Ekofilie). Do pětice v souhrnu nejčastěji uvedených důvodů k návštěvě oblasti dále patří využívání přírody a krajiny pro utváření a podporu mezilidských vztahů (KES Sociální soudržnost) a pro podporu tělesného a duševního zdraví (KES Duševní a fyzické zdraví).

Tyto výsledky podporují zjištění z preferenčního hodnocení KES v Moravském krase a Litovelském Pomoraví, kdy mezi první čtyři v průměru nejdůležitější kategorie (jako individuální hodnoty KES) patří Duševní a fyzické zdraví, Estetika, Ekofilie a Rekreace. Na dalších místech se umístily kategorie Existenční hodnota a Hodnota odkazu, které obě potvrzují, že respondenti vnímají důležitost Moravského krasu a Litovelského Pomoraví jako přírodně cenných území, která je důležité chránit a zachovat pro další generace.

Explorativní charakter výzkumu umožnil zkoumat i některé dosud relativně opomíjené aspekty nemateriálních přínosů přírody a krajiny pro člověka, jako je vztah k místu vázaným pocitům a emocím anebo souvislosti s hodnotami naplněnosti života (tzv. eudaimonia). Z našich empirických zjištění vyplývá, že většina návštěvníků výzkumných oblastí vnímá a využívá KES skrze pocity a emoce vázané ke konkrétním místům, a také, že celá řada nemateriálních přínosů přírody a krajiny přispívá k jejich lepšímu nebo naplněnějšímu životu (eudaimonia). V obou případech se podíl pozitivních odpovědí pohyboval od 69 do 84 %.

Participativní mapování kulturních ekosystémových služeb

Participativně vytvořené mapy KES představují prostorovou artikulaci různých hodnot vztahujících se ke konkrétním místům v krajině. Ukázková mapa níže (Obrázek 2) zachycuje odpovědi vztahujících se ke konkrétním místům, trasám nebo oblastem v Litovelském Pomoraví, které podporují tělesné a duševní zdraví respondentů (KES Mental and physical health). V jihovýchodní části území patří mezi tato místa zejména jezero Poděbrady, páteřní cyklotrasa z Horky přes Hynkov do Litovle, splav u Hynkova a Lovecká chata. V severozápadní části jsou pak z hlediska této KES nejvýznamnější místa – Chrám přátelství, Obelisk, okolí Hradiska a vrcholu Bradlec.

Odkazy na další mapy KES ve větším rozlišení (dle jednotlivých výzkumných oblastí) a další výsledky výzkumu:

• Mapy KES Chřiby
• Mapy KES Litovelské Pomoraví
• Mapy KES Moravský kras
• Klasifikace KES
• Souhrnná výzkumná zpráva

Výsledky projektu přináší hlubší poznání fenoménu KES ve smyslu reálného využívání nemateriálních přínosů přírody v unikátním měřítku třech různých krajinných celků. Artikulace a prostorové zobrazení hodnot KES může pomoci zdůraznit často opomíjenou skupinu ekosystémových služeb / přínosů přírody lidem např. při strategickém plánování a rozhodování o udržitelném využívání krajiny, které bere ohled na různé zájmy a hodnoty aktérů i veřejnosti. Participativní zapojení obyvatel měst a obcí do hodnocení KES přispívá k lepšímu pochopení jejich vztahů a vazeb s okolní krajinou skrze konceptuální rámec KES.