V rámci projektu Coop4Wellbeing jsme na přelomu ledna a února 2023 vyrazili spolu s kolegy a kolegyněmi z organizace Člověk v tísni a Katedry rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého na druhou výzkumnou cestu do Zambie. Během měsíčního pobytu v oblasti kolem města Mongu, regionálního centra Západní provincie, jsme pokračovali s výzkumnými aktivitami započatými v únoru 2022. Kromě prohlubování našeho poznání o vazbách mezi společností a přírodou jsme se v letošním roce zaměřili také na otázky přístupu k půdě mezi drobnými zemědělci a na jejich aspirace.
Při plánování druhé výzkumné cesty a definování témat pro sběr dat jsme vycházeli z předchozích aktivit projektu, zejména pak z dvoudenního workshopu s aktéry české rozvojové spolupráce (ZRS ČR) a z výsledků prvního terénního výzkumu v Zambii. Cílem cesty proto bylo prostřednictvím čtyř participativních workshopů a více než dvaceti hloubkových polostrukturovaných rozhovorů získat odpovědi na následující otázky:
- Je naše porozumění sociálně-ekologickému systému v Západní provincii tak, jak vyplynulo z první výzkumné cesty, správné? Jaké existují mezery v mapě vazeb mezi společností a přírodou a liší se mezi jednotlivými aktéry?
- Jakým situacím čelí drobní farmáři s ohledem na přístup k půdě v rámci tradičního systému veřejné správy? Jak tyto situace farmáři řeší a jaké mechanismy k tomu využívají?
- Jaké jsou aspirace drobných zemědělců ohledně zajištění zdrojů obživy? Jakým způsobem jsou tyto aspirace v souladu se zaměřením projektů ZRS ČR?
První dva workshopy se týkaly ověřování průběžných výsledků projektu a jejich komunikaci s aktéry, kteří byli do výzkumu zapojeni v předchozím roce. Workshopy byly určeny pro zástupce klíčových aktérů (státní správa, neziskové organizace a tradiční vůdci). Hlavním cílem bylo diskutovat vazby uvnitř sociálně-ekologického systému Západní provincie a doplnit je o vazby chybějící. Seznámení klíčových aktérů s výsledky výzkumu a jejich následná diskuse však není důležitá jen pro ověřování a doplňující sběr dat. Je zásadní i z etického hlediska a pro motivování aktérů k další spolupráci během výzkumu skrze zvyšování pocitu vlastnictví výzkumu jeho výsledků na straně místních aktérů.
Další dva workshopy byly zaměřeny na problematiku přístupu k půdě mezi drobnými farmáři. Během prvního terénního výzkumu jsme odkryly různé typy situací týkajících se přístupu k půdě, kterým drobní farmáři čelí – z předchozích dat však nebylo jasné, jak jsou tyto situace řešeny a jací aktéři jsou do nich zapojeni. Abychom pochopily tyto na první pohled skryté dynamiky a procesy, využili jsme metodu tzv. vážné hry (serious game). Tento přístup k výzkumu je založen na myšlence, že hra vytváří bezpečné a neformální prostředí, které podporuje vzájemné učení a interakci mezi účastníky pocházejícími z různých typů prostředí. Tím je umožněno nenásilnou a pro účastníky zábavnou formou zkoumat i citlivá témata, jako je právě přístup k půdě. I z důvodu citlivosti tématu byly workshopy realizovány zvlášť s muži a ženami. Během workshopu farmářky a farmáři hráli jednoduchou deskovou hru, během které při postupu po hracím plánu museli čelit různým situacím týkajících se přístupu k půdě. Po diskusi možných řešení dané situace pokračovala hra dále, dokud farmáři nedorazili do cíle hracího plánu. Díky vzájemné interakci mezi farmáři a zapálení pro hru jsme získali celou plejádu řešení daných situací, díky čemuž jsme schopni sestavit kompletní obraz otázky přístupu k půdě v Západní provincii Zambie. Přístup k půdě a otázky s ním spojené jsou velmi důležité pro živobytí místních farmářů, a tedy i pro rozvojové projekty a jejich implementaci.
Posledním typem sběru dat mezi drobnými farmáři byly hloubkové polostrukturované rozhovory. Výsledky první výzkumné cesty naznačily, vize aktérů ZRS ČR či místní samosprávy se někdy může lišit od představ běžných obyvatel, na které projekty rozvojové spolupráce cílí. Proto jsme se v rozhovorech zaměřili především na aspirace – tedy na to, čeho farmáři chtějí do budoucna v oblasti zdrojů obživy (ale i dalších pro ně důležitých cílů) dosáhnout a jaký pro to mají plán. Soustředili jsme se i na to, jakou vizi mají farmáři pro své děti či vnoučata. V neposlední řadě nás také zajímalo, čeho farmáři v minulosti dosáhnout chtěli, ale z určitých důvodů nemohli. Porozumění minulým i budoucím aspiracím, včetně souvisejících překážek a příležitostí, je klíčové pro správnou identifikaci projektů.
Získané materiály budeme během následujících měsíců analyzovat a následně je představíme aktérům ZRS ČR během dalšího participativního semináře. V pořadí již třetí seminář bude zaměřen na společnou tvorbu akčních kroků a doporučení, jak se zjištěními výzkumu dále nakládat při přípravě a realizaci projektů ZRS ČR.
SustainableCZ 
Leave a Reply