V průběhu projektu BIONEXT (🔗) hrál tým CzechGlobe (🔗) aktivní roli jako spoluvedoucí pracovního balíčku a vedoucí několika úkolů. Přispíval k výzkumu transformativní změny v rámci biodiverzitního nexu a k hledání cest vedoucích k přírodě pozitivní budoucnosti Evropy. Tým tvořili Zuzana Harmáčková, Simon Vaňo, Alejandrina Viesca-Ramirez, Romana Jungwirth Březovská a Suvendu Das.
Přehodnocení transformace pro přírodě pozitivní Evropu
Evropa čelí vzájemně propojeným výzvám, od úbytku biodiverzity a změny klimatu až po tlaky související s vodou, potravinami, energií, dopravou a zdravím. Řešení těchto problémů vyžaduje více než izolovaná opatření. Vyžaduje transformativní změnu: zásadní proměnu způsobu, jakým společnosti interagují s přírodou a jak ji spravují. Právě na to se zaměřil projekt Horizon Europe BIONEXT, který přijal přístup biodiverzitního nexu propojující biodiverzitu s klimatem, potravinami, vodou, energií, dopravou a zdravím. Zkoumáním vazeb, synergií a kompromisů mezi těmito sektory projekt BIONEXT hledal odpověď na otázku, jak může Evropa přejít k odolné, spravedlivé a přírodě pozitivní budoucnosti.

BIONEXT probíhal souběžně s aktivitami Mezivládní platformy pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES), zejména s jejím hodnocením transformativní změny a nexu. Projekt tak přispěl k širší mezinárodní debatě o tom, jak mohou společnosti dosáhnout udržitelné a spravedlivé budoucnosti a zároveň zastavit úbytek biodiverzity.
Spoluvytváření vizí přírodě pozitivní Evropy
Srdcem projektu BIONEXT byl ambiciózní participativní proces, do něhož se zapojili aktéři z celé Evropy. Odborníci zastupující sektory biodiverzitního nexu spolu se zástupci občanské společnosti, veřejné správy, výzkumných organizací, podnikatelského sektoru a menšinových skupin se podíleli na několikaletém procesu spoluvytváření transformativních cest. Tento proces proběhl prostřednictvím čtyř hlavních workshopů: Santorini v Řecku (2023), Schoorl v Nizozemsku (2024), Teplice v České republice (2025) a Antverpy v Belgii (2026).



Účastníci přinesli rozmanité zkušenosti v oblasti biodiverzity, zemědělství, klimatu, energetiky, vodního hospodářství, dopravy, zdraví, governance a sociálních inovací. Prostřednictvím dialogu, tvorby scénářů, systémového myšlení a metod zaměřených na budoucnost společně zkoumali, jak by se Evropa mohla do roku 2050 transformovat směrem k přírodě pozitivní budoucnosti. Výsledkem byly tři kontrastní, ale vzájemně se doplňující vize přírodě pozitivní Evropy:
- Dòigh Nàdair (Nature as Culture) zdůrazňuje komunitní péči o krajinu, lokální správu a silné vztahy mezi lidmi a přírodou.
- NaturAll (Nature for Nature) klade důraz na ekologickou integritu, ochranu biodiverzity a princip dostatečnosti.
- Return to Nature (Nature for Society) se zaměřuje na inovace, cirkularitu a přírodě blízká řešení.
Přestože vycházejí z různých hodnotových perspektiv, všechny tři vize směřují k obdobným cílům a ukazují, že k přírodě pozitivní budoucnosti Evropy může vést více cest.


Klíčové výstupy výzkumu vedeného CzechGlobe
V průběhu projektu vznikla řada vědeckých publikací, politických doporučení, databází a metodologických inovací podporujících transformativní změnu v biodiverzitním nexu. Níže uvádíme několik významných výzkumných výstupů, které vedli výzkumníci z CzechGlobe.
Transformativní změna v reálných podmínkách: Aby bylo možné porozumět tomu, jak transformativní změna probíhá v praxi, analyzoval projekt BIONEXT více než 500 případových studií a iniciativ zaměřených na biodiverzitu z celé Evropy. Z nich bylo vybráno 31 reprezentativních případů pro hloubkovou analýzu. Archetypová analýza těchto případů přinesla cenné poznatky o opatřeních a procesech, které umožňují transformativní a přírodě pozitivní změnu v reálném světě.
Výzkum ukázal, že úspěšné přírodě pozitivní výsledky vznikají prostřednictvím propojených intervencí a procesů, které podporují změny společenských norem a hodnot, vytvářejí participativní procesy sdílení znalostí zapojující širší komunity, vedou k reformám řízení směrem ke spolupráci a spolusprávě, a podporují adaptivní formy změny založené na průběžném učení, monitoringu a zpětné vazbě. Pomocí archetypové analýzy byly identifikovány opakující se vzorce transformativních procesů, které pomáhají překlenout propast mezi teoretickými koncepty a jejich praktickou realizací. Studie tak přináší důležité poznatky o tom, jak transformační výsledky skutečně vznikají, nikoli pouze jak jsou představovány v budoucích scénářích.
Související článek:
Vaňo et al., 2026. Transformative change mechanisms in European biodiversity nexus cases: An empirical archetype analysis. (článek v recenzním řízení)
Porozumění mechanismům transformativních cest: Workshopy spoluvytváření transformativních cest vytvořily bohatý soubor dat obsahující 634 opatření rozložených napříč časovými horizonty 2030, 2040 a 2050. Výzkumníci se nezaměřili pouze na jednotlivá opatření, ale pomocí síťové analýzy zkoumali, jak jsou vzájemně propojena, jak se navzájem umožňují a posilují a jak se vyvíjejí v čase. Analýza odhalila soubor opakujících se mechanismů transformativních cest: navazujících kombinací opatření, které společně pohánějí systémovou změnu.
Výsledky přinesly nové poznatky o tom, jak mohou přírodě pozitivní budoucnosti vznikat prostřednictvím koordinovaných sociálních, ekonomických, institucionálních a environmentálních aktivit. Analýza identifikovala odlišné, ale vzájemně se doplňující mechanismy ve třech transformativních cestách BIONEXT: NaC (Nature as Culture): regenerace založená na místě prostřednictvím governance, lokalizace a sociální spravedlnosti; NfN (Nature for Nature): institucionální transformace orientovaná na přírodu prostřednictvím governance biodiverzity a regenerativních potravinových systémů; NfS (Nature for Society): socioekologická odolnost a kvalita života podporované cirkularitou, integrovanými systémy zdrojů a ekonomickou transformací.
Související články:
Vaňo et al., 2026. Recurring mechanisms of transformative change driving nature-positive pathways in Europe. (připravovaný článek)
Vaňo et al., 2026. Co-Created Pathway Actions for Nature-Positive Futures Across the European Biodiversity Nexus (BIONEXT) [Datový soubor].
Biodiverzita v budoucích evropských scénářích: BIONEXT také zkoumal, jak je biodiverzita začleněna do evropských sdílených socioekonomických scénářů (Eur-SSPs). Výzkum se zaměřil na komplexní interakce mezi environmentálními, sociálními, ekonomickými a institucionálními faktory, které formují budoucí vývoj biodiverzity. Pomocí diagramů kauzálních smyček (CLD) a síťové analýzy identifikovali výzkumníci dominantní zpětné vazby a kauzální řetězce ovlivňující biodiverzitu v alternativních scénářích budoucnosti. Analýza ukázala, že pozitivní výsledky pro biodiverzitu nezávisí pouze na environmentálních politikách, ale také na širších faktorech, jako jsou: kvalita správy a řízení, sociální soudržnost, ekonomické priority, hodnotové orientace společnosti.
Odhalením vzorců, kterými se změny šíří napříč sektory a systémy, přináší tento výzkum nové poznatky o tom, jak mohou různé rozvojové trajektorie budoucnosti podporovat nebo naopak oslabovat přírodě pozitivní transformaci.
Související článek:
Das et al. (připravovaný článek)
Odkaz projektu BIONEXT
BIONEXT vytvořil mnohem více než jen soubor vědeckých publikací. Vybudoval spolupracující platformu, která propojila výzkumníky, odborníky z praxe, tvůrce politik a další aktéry z celé Evropy při hledání odpovědi na otázku, jak může transformativní změna vypadat v praxi.
Propojením participativních přístupů k tvorbě budoucnosti, syntéz poznatků, teorie transformativní změny, výzkumu governance, nexusového uvažování, systémového modelování a reflexivních výzkumných metod posunul projekt vpřed jak vědecké porozumění, tak praktickou realizaci přírodě pozitivní transformace.
V době, kdy se výzvy spojené s biodiverzitou a udržitelností dále prohlubují, představují poznatky získané v rámci projektu BIONEXT stále důležitější základ pro navrhování odolné, spravedlivé a udržitelné budoucnosti Evropy.
Více informací naleznete na webových stránkách projektu BIONEXT nebo na jeho profilu na Linkedin.



Tato práce byla spolufinancována organizací UK Research and Innovation (UKRI) v rámci záruky britské vlády pro program Horizont Evropa (číslo 10039588).












Leave a Reply