Vznikla česká pracovní skupina sítě POLLEN

POLLEN je globální síť pro politickou ekologii (výzkumnou oblast řešící, jakým způsobem se politické a společenské uspořádání podepisuje na správě přírodního prostředí a zdrojů). Cílem sítě POLLEN je podporovat spolupráci mezi lidmi, kteří se věnují otázkám politické ekologie, zprostředkovávat výměnu zkušeností a propagovat význam politické ekologie po celém světě mezi akademiky i dalšími skupinami. Činnost sítě POLLEN sestává z jednotlivých výzkumníků i malých pracovních skupin (“nodes”), propojených a spolupracujících napříč planetou.  

Jednou z hlavních aktivit sítě POLLEN je organizace konference, která se koná každé dva roky.  

Více o historii a principech sítě POLLEN lze najít na stránkách politicalecologynetwork.org/.


 

Česká pracovní skupina POLLEN

Oddělení společenského rozměru globální změny Ústavu výzkumu globální změny v nedávné době založilo českou pracovní skupinu sítě POLLEN.  

Tato nově založená pracovní skupina zahrnuje několik univerzit a výzkumných ústavů v České republice včetně Akademie věd České republiky (Ústav výzkumu globální změny – CzechGlobe, Sociologický ústav, Etnologický ústav), Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity

Zastřešujícími tématy pracovní skupiny jsou společenské transformace ke spravedlivé a udržitelné budoucnosti, interakce mezi politikami o životním prostředí a sociálními hnutími nebo role environmentální spravedlnosti, protestu a aktivismu v utváření systémů veřejné správy. 

Cílem pracovní skupiny je stavět na bohaté interdisciplinární odbornosti jednotlivých členů, zahrnující např. environmentální studia, studia o udržitelnosti, rozvojová studia, etnologii, environmentální sociologii, politologii, sociální a politickou antropologii, filozofii a umění. 

Členové skupiny jsou aktivní jak v celosvětovém výzkumu, tak ve výzkumu ve střední a východní Evropě, a usilují o posílení výměny výzkumných znalostí napříč různými měřítky (od lokálního po globální) a geografickými/kulturními kontexty. Podílejí se i na spoluutváření znalostí s občany, odborníky z praxe a politiky a přispívají k rozhraním mezi vědou, politikou a praxí. 

Členové pracovní skupiny 

Lenka Suchá působí jako postdoktorandka na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Její výzkum se zaměřuje na otázky environmentální spravedlnosti, konkrétně na roli mocenských vztahů a nerovnosti ve společnosti v přístupu k půdě, společenskému a ekologickému kapitálu. Lenčina odbornost je v rozvojových studiích – během doktorandského studia zkoumala mechanismy přístupu k půdě malých městských farmářů v Sowetu v Jižní Africe. Její nejnovější výzkum se zaměřuje na otázku, jak praxe české zahraniční rozvojové spolupráce zohledňuje vazby mezi držbou půdy, veřejnou správou a blahobytem ve venkovských oblastech Zambie. Lenka má rozsáhlé zkušenosti s etnografickým výzkumem a staví svou práci na principech participativního akčního výzkumu.  

Zuzana Harmáčková pracuje jako výzkumnice na Ústavu globální změny AV ČR a ve Stockholm Resilience Centre ve Švédsku. Věnuje se scénářům možného budoucího vývoje a zkoumá, jaké sociálně-ekologické budoucnosti jednotliví aktéři, odborníci a političtí představitelé očekávají v různých oblastech a sektorech. Zuzana má zkušenosti s participativní tvorbou scénářů v různých kontextech (Evropa, Afrika, Střední Asie) a angažuje se ve vědecko-politických rozhraních  – momentálně přispívá k hodnotícím zprávám Mezivládní vědecko-politické platformy pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). 

Julia Leventon je vedoucí Oddělení společenského rozměru globální změny na Ústavu globální změny AV ČR. Zkoumá, jak funkce systému veřejné správy ovlivňuje oblast udržitelnosti, ztrátu biodiverzity a klimatickou změnu. V rámci systému veřejné správy se věnuje roli tvorby politik, politických zřízení i politické praxi. Julia využívá přístupy systémového myšlení a soustředí se na souvislosti mezi lokálním a globálním sociálně-ekologickým děním. Její práce využívá inter- a transdisciplinární přístupy a pomáhá rozvíjet nové metody v těchto směrech. 

Petr Jehlička pracuje jako výzkumník v Etnologickém ústavu a v Sociologickém ústavu AV ČR v Praze, kde se věnuje výzkumu každodenního environmentalismu a udržitelné spotřeby potravin v rámci formálního i neformálního potravinového hospodářství. Ve světle dekoloniálního a postkoloniálního myšlení se v poslední době věnuje problematice vyloučení východoevropských verzí environmentalismu a udržitelnosti z globálního vědeckého myšlení a obecně nerovnosti v geografii tvorby poznání. Jedním z příkladů jeho práce je snaha propagovat význam samostatného pěstování a sdílení potravin, typického pro střední a východní Evropu, jako důležitého typu udržitelného jednání v globálním měřítku.  
 
Tereza Stöckelová pracuje jako výzkumnice v Sociologickém ústavu AV ČR a jako vyučující na Katedře sociální a kulturní antropologie Univerzity Karlovy. Její práce probíhá na pomezí sociologie, sociální antropologie a studií vědy a technologie (STS). Čerpá z teorie sítí aktérů a s ní spojenými materiálně-semiotickými metodikami. Zkoumala mj. akademickou praxi v kontextu současných politických změn, vztahů mezi vědou a společností, environmentálních kontroverzí a styčných ploch mezi biomedicínskými a alternativními léčebnými praktikami. Ve svém současném výzkumu se zabývá způsobem, kterým v České republice koexistují lidé, mikrobiální a fungální organismy. Od roku 2020 je členkou Světové komise pro etiku vědeckých znalostí a technologií ustanovené v rámci UNESCO.  

Martin Vrba vystudoval filozofii a teorii interaktivních médií na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a concept art na Fakultě výtvarných umění na Vysokém učení technickém v Brně. V současnosti je jedním z koordinátorů české odnože mezinárodního hnutí Extinction Rebellion. Pracuje také jako dramaturg a scénárista CO2 Kolektivu, jehož zaměřením je ekopolitické divadlo, a je spoluzakladatelem Nepodmíněného základního kolektivu, kde propojuje ideu všeobecného základního příjmu s environmentálními tématy. V minulosti pracoval jako výtvarný redaktor časopisů A2 a FlashArt a dnes přispívá do periodik, jako jsou A2larm, Artalk.cz či art + antiques.  

Arnošt Novák je výzkumníkem na Katedře sociální a kulturní antropologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Jeho odbornost zahrnuje environmentální sociologii, sociální hnutí a environmentální politiku se zaměřením (mimo jiné) na témata urbánního zahradničení, urbánního squattingu a radikálně ekologických aktivit v České republice.  

Jan Vávra je environmentální sociolog, který se zaměřuje na neformální produkci potravin, sociální aspekty zemědělství, klimatickou změnu a uhlíkovou stopu domácností. V roce 2012 získal doktorát z kulturologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V současné době působí jako výzkumník na Oddělení lokálních a regionálních studií v Sociologickém ústavu AV ČR. Jan pracoval v mnoha výzkumných projektech financovaných EU i Českou republikou, ve kterých získal zkušenosti s kvantitativním i kvalitativním výzkumem v rámci společenských věd a multidisciplinární spolupráce. V poslední době působí jako člen vedoucí komise akce COST European Network for Environmental Citizenship a stal se také spolupředsedou Sekce sociologie životního prostředí, zemědělství a venkova České sociologické společnosti. 

Lukáš Likavčan je filozof, který se zaměřuje na technologie, ekologii a vizuální kultury. Po absolvování studia v oblasti filosofie získal doktorát z environmentálních studií na Masarykově univerzitě v Brně. Likavčan v současnosti učí na Centru audiovizuálních studií na FAMU v Praze a v Institutu pro média, architekturu a design Strelka v Moskvě. Je také členem pražského kolektivu Display – Sdružení pro výzkum a kolektivní praxi. Jako výzkumník pracoval na Wirtschaftsuniversität Wien, The Hong Kong Polytechnic University and BAK, basis voor actuele kunst v Utrechtu. Likavčan je autorem knihy Úvod do komparativní planetologie a hlavním kurátorem Fotograf festivalu #11: Pozemšťané*ky. 

Bohuslav (Bob) Kuřík vyučuje na Katedře sociální a kulturní antropologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Jeho odborností jsou politická, digitální a environmentální antropologie se zaměřením mj. na problematiku protestu a vzdoru, in/dividuality, autonomie a post-politiky.  

David Stella působí jako postdoktorand v Oddělení společenského rozměru globální změny na Ústavu globální změny AV ČR. David se zaměřuje na procesy hodnocení ekosystémových služeb zahrnující občany, odborníky a další aktéry, na management přírodních zdrojů a adaptace na klimatickou změnu.  

Thomas Smith vyučuje na Katedře environmentálních studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rámci svého výzkumu se zajímá o ekonomickou diverzitu a solidární ekonomiku, geografie udržitelných transformací či blahobyt a „dobrý život“ v porůstových (post-growth) ekonomikách.  

Mikuláš Černík je doktorandem na Katedře environmentálních studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Vede řadu iniciativ na podporu udržitelnosti, které také studuje v rámci svého výzkumu zaměřeného na spravedlivé a udržitelné transformace.

Tento příspěvek je přeloženou a upravenou verzí POLLEN newsletteru, který je v původní anglické verzi dostupný zde.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s

Blog at WordPress.com.

Up ↑

%d bloggers like this: