Participativní mapování ekosystémových služeb

Ekosystémové služby lze mapovat odbornými způsoby podle objektivních dat, případně podle statistických hodnot z literatury nebo matematickým modelováním. Participativní (příp. komunitní) mapování slouží k získání dat o percepci prostorového výskytu ekosystémových služeb v zájmovém území. Tito nejsou pochopitelně většinou odborníci na všechny oblasti jako je zemědělství nebo vodní hospodářství apod. Nicméně patří mezi ty, kteří spoluurčují směr vývoje využití území a jejich povědomí o ekosystémových službách v území je důležité. Testování metod participativního mapování ekosystémových služeb proběhlo v rámci projektu „Participativní modelování hodnot ekosystémových služeb ve zvláště chráněných územích“ podpořeného Technologickou agenturou České republiky.

Základním způsobem získávání prostorových dat o rozložení ekosystémových služeb je využití zakreslování do vytištěné mapy v dostatečně velkém formátu (A1 až A0). Zákresy mohou probíhat prostřednictvím některých psacích potřeb, případně samolepek nebo špendlíků. Výhodou je zde osobní kontakt s respondenty. Zvyšuje se tímto pravděpodobnost vůbec získání dat. Lidem lze efektivněji vysvětlit, co je po nich žádáno a zvyšuje se tímto relevantnost dat. Nevýhodou zde může být obtížná orientace lidí v takovýchto mapách, s tím, že potřebují asistenci. Pokud navíc provádějí zákresy do map, kde jsou již zákresy předešlých respondentů, mohou mít tendenci označovat automaticky stejná místa. Další nevýhodou je následná práce s daty, přičemž je zde potřeba data převést do digitální podoby skenováním, překreslováním v GIS softwaru tak, aby bylo možné data dále analyzovat. Nicméně je užitečné pokud se lidé se v rámci takového mapovacího workshopu sejdou a navzájem diskutují což může přispět ke kvalitě výsledných podkladů. Tímto způsobem proběhl v rámci projektu seminář v CHKO Žďárské vrchy.

Průběh participativního mapování ekosystémových služeb v CHKO Žďárské vrchy

Další možností je využití pro mapování webové aplikace vhodné pro tyto účely. Může se jednat o některý z existujících komerčních produktů nebo je možné vytvořit novou aplikaci upravenou pro specifické účely studie. Vhodné jsou volně dostupné javascriptové knihovny pro tvorbu webmapových aplikací jako jsou Leaflet nebo Open layers. Webová stránka je pak volně k dispozici větší množství účastníků a lze tak získat více dat. Účastníci tvoří zákresy nezávisle na sobě a odpovídají tedy více jednotlivým názorům. Účastníci mohou mapování vyplnit kdykoliv s tím, že potřebují jen běžný prohlížeč webových stránek. Přesto může být tato metoda limitující pro starší občany, kteří neradi tyto technologie užívají. Data jsou získána již v digitální podobě a lze je tedy přímo zpracovávat v prostředí GIS. Pro účely projektu jsme vytvořili vlastní aplikaci pro sběr dat, která dobře posloužila především v době virové pandemie.

Ukázka uživatelského rozhraní mapovací aplikace vytvořené pro účely projektu

Pro vlastní vizualizaci obdrženého množství zákresů od aktérů, které se sestává z většího či menšího množství bodů, linií a polygonů užíváme vzorkování počtu zákresů v rámci buněk hexagonální sítě pokrývající zájmové území. Z takových map lze do určité míry vyčíst, zda jsou zákresy pro dannou ekosystémovou službu rozmístěny shlukovitě na určitém místě nebo spíše rovnoměrněji po území. Představují-li však některé buňky sítě významné shluky výskytu zýkresů nebo naopak jsou zde buňky, kde se zákresům účastníci významně vyhábali, lze určit některými statistickými metodami porovnávající množství zákrasů v jednotlivých buňkách a jejich okolí (hot-spot analýza). Podle statistické významnosti pak můžeme vylišit „horká místa“ nebo naopak „chladná místa“. Další informací, kterou lze vyčíst z těchto dat může být vztah mezi jednotlivými ekosystémovými službami v území podle tzv. korelace množství zákresů blížící se hodnotě 1 pokud spolu množství zákresů kladně souvisí nebo – 1 pokud negativně souvisí. Existují pochopitelně další množství informací, které lze z takovýchto dat získat např. překryvnými analýzami s některými přírodními faktory apod.

Mapy počtu zákresů výskutu ekosystémových služeb vzorkovaných hexagonální sítí a po hot-spot analýze v CHKO Moravský kras
Korelace mezi zákresy ekosystémových služeb v CHKO Moravský kras

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s

Blog at WordPress.com.

Up ↑

%d bloggers like this: