V letech 2018–2022 Ústav výzkumu globální změny AV ČR ve spolupráci s Ústavem informatiky AV ČR realizoval projekt „Adaptační výzvy měst: podpora udržitelného plánování s využitím integrované analýzy zranitelnosti“, který byl podpořen Technologickou agenturou ČR (TAČR) v rámci programu ÉTA. Cílem projektu bylo na příkladu Prahy, Brna a Ostravy vyvinout jednotnou metodiku pro hodnocení budoucí zranitelnosti měst vůči teplotním extrémům.
Projekt Adaptační výzvy měst byl založen na interdisciplinárním přístupu, který vycházel teoretických a metodologických východisek přírodovědných a společenskovědních oborů. V rámci projektu tak byly především kombinovány datové a prostorové analýzy s participativními přístupy, do kterých byli zapojeni aktéři ze spolupracujících měst, vč. zaměstnanců různých odborů magistrátu.
Na základě projektu vznikla pro každé ze zapojených měst sada map, vyjadřující např. očekávaný vývoj množství horkých vln anebo scénáře možných změn ve využití území města. Tyto datové podklady, obohacené o kvalitativní scénáře budoucího vývoje měst vytvořené aktéry ze spolupracujících měst v rámci participativního procesu, potom sloužily jako podklad právě pro hodnocení budoucí zranitelnosti města vůči teplotním extrémům. Do výsledných scénářů zranitelnosti měst vůči teplotním extrémům dále vstupovaly také informace širších socio-ekonomických trendech a o možném vývoji populace.
Zde je nutné podotknout, že scénáře budoucího vývoje bývají často chybně zaměňovány s prognózami, předpověďmi či predikcemi. Ty jsou většinou používány tehdy, pokud jsme schopni s vysokou pravděpodobností určit budoucí vývoj – jako příklad nám může sloužit předpověď počasí nebo populační prognózy. U komplexních jevů, do kterých vstupuje řada faktorů, jako jsou dopady změny klimatu anebo vývoj města, je vhodnější využívat scénáře. Ty nám sice na rozdíl od prognóz neřeknou, jak bude s největší pravděpodobností naše budoucnost vypadat, za to nám ukazují možné trajektorie, kterými se budoucnost může ubírat. To je důležité zejména pro strategické plánování, protože se můžeme lépe připravit na řadu situací, které v budoucnosti mohou nastat. Více o tom, jak mohou scénáře budoucího vývoje napomoci strategickému plánování si můžete přečíst v jednom z předchozích příspěvků na blogu.
Na animacích výše jsou vyobrazené scénáře budoucí zranitelnosti Brna vůči teplotním extrémům pro roky 2030 a 2050. Na animaci vlevo je scénář zobrazující nejoptimističtější variantu, tedy vývoj klimatu na základě RCP 2.6 a vysokou míru zavádění adaptačních opatření. Naopak animace vpravo ukazuje nejpesimističtější scénář, založený na RCP 8.5 a nízké míře zavádění adaptačních opatření. Barva ukazuje index zranitelnosti – tedy čím je určité místo červenější, tím je daná oblast zranitelnější vůči teplotním extrémům.
V praxi tyto scénáře zranitelnosti vůči teplotním extrémům představují praktický nástroj umožňující cílené zavádění adaptačních opatření na základě komplexních informací. Mezi ty patří především informace o současné a možné budoucí náchylnosti k teplotnímu stresu za předpokladu různé míry implementace adaptačních opatření či množství ovlivněných obyvatel. Mimo to scénáře zranitelnosti vyjadřují také širší socio-ekonomické trendy ovlivňující ochotu měst podnikat kroky v oblasti adaptačního plánování.
SustainableCZ 