SYRI: Jak posílit společenskou i environmentální odolnost jako prevenci systémových rizik?

Výzkumníci a výzkumnice z CzechGlobe jsou součástí národního výzkumného konsorcia zkoumajícího dopady systémových rizik na společnost a ekonomiku.

SYRI (Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik) je virtuální vědecký hub, který sdružuje odborníky z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a ústavů Akademie věd ČR. Vznikl jako reakce na zjištění, že současné výzvy (včetně epidemií, konfliktů, ekonomických krizí nebo změny klimatu) nelze vyřešit pouze pomocí technologií – ani nejpokročilejší technologie nepomohou tam, kde chybí klíčové fungování společnosti a politických mechanismů. Právě o těch se můžeme dozvědět více díky expertům ze společenských věd (např. sociologie, psychologie, právo, ekonomie), které institut SYRI sdružuje. Cílem SYRI je nejen zaměřit se na problematiku dopadů systémových rizik, ale i nabízet související řešení a doporučení pro tvůrce politik i další společenské aktéry.

CzechGlobe přispívá do pracovní skupiny zaměřené na společenskou a environmentální odolnost, tedy schopnost společnosti pružně reagovat na společenské i environmentální změny. Tato sociálně-ekologická odolnost (resilience) spočívá v hledání rovnováhy mezi odoláváním negativním vlivům a objevováním způsobů, jak se ze změn poučit a najít co nejvýhodnější cesty, jak se jim přizpůsobit. Například ve chvíli, kdy je naše bydliště opakovaně ohroženo záplavami, je naše sociálně-ekologická odolnost nejnižší, pokud nemáme možnost ani svůj dům proti záplavám bránit, ani možnost se přestěhovat jinam. Obě tyto cesty však často závisejí na faktorech, které nejsou na první pohled patrné, např. jestli žijeme ve společnosti, která má k dispozici širokou škálu obranných mechanismů (fyzických v podobě povodňových bariér, ekonomických v podobě financí na pokrytí případných škod, společenských ve formě solidarity a vzájemné pomoci, atd.). Roli však hraje i to, jestli je naše společnost schopná kombinovat znalosti a zkušenosti různých členů společnosti (od expertů po místní obyvatele), nebo jestli je schopna využít zkušeností z minulých povodní a dalších živelných pohrom. V neposlední řadě hraje roli, jestli jsou společnost, úřady i politické rozhodování dostatečně pružné, a jsou schopné upravit své fungování v reakci na nově vznikající situace. V tomto ohledu je klíčová schopnost myšlení a plánování dopředu (tzv. anticipativní přístup) a uvažování o celé škále možných budoucích událostí (futures thinking).

Zvažování všech těchto mechanismů a snaha je uvést do praxe se často shrnuje jako „resilienční uvažování“ (resilience thinking). Právě na to je v SYRI zaměřen výzkum CzechGlobe, zjišťující, jakými způsoby je možné resilienční uvažování posílit v jednotlivých strukturách státní správy.

Více informací o aktivitách Národního institutu SYRI je k dispozici na Twitteru @institutSYRI, facebooku a webových stránkách institutu.