Kde a jak vzniká znalost české rozvojové spolupráce?

V rámci projektu Coop4Wellbeing usilujeme o vyšší provázanost vědy a aplikovaného výzkumu s českou rozvojovou spoluprací. Naším hlavním cílem je převedení výzkumných poznatků týkajících se vazeb a interakce mezi společností a přírodou do praxe “rozvojovky”. Proto jsme první fázi Coop4Wellbeing postavili na kvalitativních rozhovorech s klíčovými aktéry české rozvojovky. Během analýzy jsme se soustředili především na původ a formování znalostí vstupujících do přípravy a realizace rozvojových projektů.

Znalosti a informace: jak vstupují do projektů?

Obecně platí, že projekty jsou založeny na širokém portfoliu poznání, které pochází jak z vlastní organizace, tak i z jiných zdrojů. Nejčastěji se však do projektů promítá kombinace vlastní zkušenosti, expertízy a informací o zemi/lokalitě realizace. Znalost cílové země/lokality pochází z intenzivní komunikace a spolupráce s místními aktéry, zároveň je podpořena řadou více či méně rozsáhlých assessmentů, evaluací a monitoringů. Inspirace i různorodá data pocházejí také od ostatních (národních i mezinárodních) organizací, které poskytují široké portfolio metodik, přístupů a reportů. Významným vodítkem při přípravě projektů jsou i různé strategické dokumenty, a to především ty v zemi realizace. Určitou roli sehrává i aktuální poznání na poli vědy a výzkumu, které se však do projektů promítá pouze v omezenější míře. Místo po vědeckých článcích či knihách totiž aktéři raději sahají přímo po lidech, kteří jsou nositeli potřebné expertízy a zkušeností a v jistém rozsahu jsou schopni nahradit výsledky různých výzkumů i teoretické diskuse o podstatě rozvojové spolupráce.

Jednotlivé typy znalostí a informací ve skutečnosti neexistují odděleně – vzájemně se překrývají a interagují mezi sebou. Některé se nacházejí uvnitř organizací, jiné jsou spíše externího charakteru.  Schéma níže zachycuje a interpretuje právě tyto překryvy a interakce mezi jednotlivými typy znalostí a informací. Stavebním kamenem každého projektu jsou znalosti a zkušenosti uvnitř organizace, obohacené o místní znalost. Pokud některá složka tohoto koktejlu v organizaci chybí, je buď nahrazena nebo doplněna z externích zdrojů – ať už jsou to experti zvenčí, nebo zprávy a reporty mezinárodních organizací či výsledky výzkumů a další vědecké poznání. Důležitým vodítkem jsou i různé typy strategií, které sice nutně nemusí přinášet nové znalosti a informace, ale měly by projekty rámovat.

Znalost v české rozvojové spolupráci

Projekty jako takové ale nejsou jen cílovou stanicí vstupních znalostí a informací. Pomocí nástrojů projektového cyklu, monitoringu, evaluací, ale i prostřednictvím vlastní zkušenosti vznikají nové znalosti, které se vrací zpět do organizace. Zároveň dochází k vzájemnému přenosu znalostí a informací mezi cílovými komunitami, dalšími organizacemi a projektem. K přenosu znalostí ale dochází i pomocí dalších, méně formalizovaných a viditelných kanálů, jako je networking a neformální sdílení zkušeností mezi aktéry.

Jaké bariéry limitují zahrnutí nových znalostí a informací do projektů rozvojovky?

Během rozhovorů aktéři naráželi i na řadu limitů a bariér, na které dostupné znalosti a informace narážejí. Většina know-how české rozvojovky je v lidech, jejich expertíze a zkušenostech. Expertní znalost je ale limitována kontextem a sektorem jako takovým – expert se zkušenostmi a znalostmi zemědělství v Gruzii nemusí nutně být expertem na zemědělství v Etiopii a stejně tak od člověka s dlouhodobou zkušeností ze Zambie nelze očekávat, že bude expertem na všechny sektory, ve kterých místní rozvojovka působí.

Využívání expertů jako zdroje informací a znalostí čelí ale ještě jinému, strukturálnějšímu problému – pokud lidé vybavení expertízou a zkušenostmi odejdou z organizace nebo z rozvojovky jako takové, jejich znalost se částečně nebo zcela vytrácí. Uchovávání vlastních znalostí, jejich reprodukci a přenosu uvnitř i vně organizace často brání finanční i časové kapacity organizací.

Další výzvou je přenos znalostí a informací napříč různými organizacemi. Ačkoliv sdílení zkušeností a know-how mezi organizacemi probíhá, jedná se spíše o necentralizovaný a neformální proces. V tomto ohledu by řada aktérů uvítala informační a znalostní hub, který by představoval znalostní základnu české rozvojovky a prostor pro předávání zkušeností.

Aktéři často narážejí na nedostupná data a statistiky z místních úřadů, které jsou v omezené míře nahrazovány informacemi z mezinárodních organizací jako UN, UNDP, FAO apod. Problematický je pak i samostatný sběr dat v lokalitách, tedy základní vyhodnocování situace (assessment) a hloubkové studie umožňující komplexní pochopení místního kontextu. Zatímco studie vyhodnocující základní situaci doprovázející přípravu projektů jsou omezovány chybějícím finančním nástrojem, který by aktéry v jejich realizaci podpořil, hloubkové studie jsou pak částečně limitovány jak financemi, tak i např. nedostatkem času, lidskými zdroji nebo chybějícími metodikami pro sběr dat.

Co s tím?

Právě do hloubkových studií mohou vstupovat univerzity a další výzkumná centra a instituce. Ty mají především lidské zdroje realizovat potřebné výzkumy, zároveň ale nedisponují kapacitami ani prostředky pro uvádění svých výsledků do praxe. V českém prostředí je sice častá spolupráce neziskových organizací s univerzitami a výzkumnými centry v oblasti techničtěji orientovaných projektů (např. geologické průzkumy, inovativní zemědělské postupy, apod.), nicméně propojování rozvojovky se společenskovědním výzkumem je zatím spíš omezené.

V dalších fázích projektu Coop4Wellbeing proto budeme usilovat o nastavení takové spolupráce a na případové studii ze Zambie ukázat, jak lze společenskovědní výzkum propojovat s praxí. Během podzimu budeme pokračovat v úzké spolupráci s aktéry české rozvojovky, abychom identifikovali témata, které se z hlediska projektů v Zambii i jinde jeví jako problematická a která můžeme pomocí nově vznikajících znalostí adresovat. Na začátku roku 2022 se náš tým vydá do Zambie sbírat potřebná data, která poslouží jako vstup pro další aktivity projektu.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s

Blog at WordPress.com.

Up ↑

%d bloggers like this: