Česko by mělo překonat resortismus, podporovat komunity a být flexibilnější, pokud se chce stát společností odolnou proti katastrofám

S rostoucími teplotami planety Země roste také intenzita a četnost extrémních projevů počasí jako jsou vlny veder a sucha, silné bouře či přívalové deště. Výzkumnice z Ústavu pro výzkum globální změny AV ČR ve spolupráci s nevládní organizací Hnutí DUHA v loňském roce zjišťovaly, kde jsou silné stránky a slabiny české společnosti v odolnosti (resilienci) vůči katastrofám. Vycházely při tom z rozhovorů a skupinových diskuzí s expertkami a experty, kteří se katastrofami, jejich riziky a také důsledky zabývají.

Výstupy rozhovorů poukazují na to, že v Česku máme velmi efektivní a úspěšný integrovaný záchranný systém a také se nám daří zavádět některá důležitá technologická opatření. Vůbec největší posun nastal v oblasti povodní, kde stát zavedl novou legislativu a řadu opatření na základě zkušeností s velkými povodněmi z let 1997 a 2002. Mezi slabé stránky pak patří hlavně to, že se problematikou katastrof nezabýváme systémově a s důrazem, který naléhavá situace polykrize vyžaduje.

Řada faktorů, na kterých podle výzkumu potřebujeme zapracovat, se shoduje s obecnými faktory, na kterých závisí budování sociálně-ekologické resilience. Abychom byli společností odolnou proti katastrofám, potřebujeme krizové situace kvalitně vyhodnocovat a poučit se z nich do budoucna, musíme naslouchat specifickým znalostem a zkušenostem obyvatel v regionech a měli bychom místní komunity do systému snižování rizik katastrof více zapojovat.

Experti a expertky poukazovali také na resortismus české veřejné správy, v rámci něhož nelze efektivně řešit komplexní problémy. Problematika bývá často redukována na problém životního prostředí nebo na téma krizového řízení. Avšak kromě těchto důležitých oblastí má na odolnost proti katastrofám velký vliv budování lokálních vztahů, vzdělávání, zjišťování potřeb samospráv a obyvatel, krizová komunikace, pečlivé vyhodnocování dat nebo práce se zranitelnými skupinami a krajinou. Katastrofy se navíc kombinují a v praxi je nutné řešit extrémní sucho a bleskové povodně zároveň či evakuaci obyvatel během virové pandemie.

Jedním z řady potřebných řešení může být podle expertů a expertek vytvoření platformy skládající se z různorodých aktérů z oblastí veřejné správy, výzkumu i praxe. Ta by se měla systematicky, cíleně a komplexně věnovat snižování rizik katastrof a budování společenské odolnosti. Pro zvýšení společenské odolnosti vůči katastrofám je dále důležité větší zapojení společenských věd, podpora dobrovolnictví a aktivního občanství nebo užívání krajiny podle principů resilience.

Výzkumná aktivita Bílá místa v přístupu odolnosti vůči postupující změně klimatu se uskutečnila v rámci programu Strategie AV 21 s názvem Odolná společnost pro 21. století – potenciály krize a efektivní transformace. Cílem programu je zkoumat a prakticky ověřovat systémové předpoklady, zdroje a nástroje společenské odolnosti vůči krizím různé povahy, především pak těm, kterým česká společnost v současnosti čelí nebo může čelit ve 21. století.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s

Blog at WordPress.com.

Up ↑

%d bloggers like this: